AKTIVNÍ KONĚ V AKTIVNÍCH STÁJÍCH

Veronika Čoudková a její manžel vybudovali v jihočeských Mažicích moderní aktivní stáj pro koně. V rozhovoru se dozvíte, co je k tomu vedlo, jak se v aktivním ustájení projeví různé koňské individuality, i fígle, které používají při socializaci nových koní ve stádě.

Pojďme rovnou k aktivnímu ustájení. Představila byste nám areál v Mažicích? Co všechno koním nabízí?

Jedná se o rodinnou stáj, která má dlouholetou tradici v chovu českého teplokrevníka a pořádání parkurových závodů. Součástí zemědělského podnikání je i rostlinná výroba o celkové výměře 80 ha, která je společně s živočišnou výrobu vedena v režimu ekologického zemědělství. Koně a jejich majitelé mají k dispozici kromě samotné aktivní stáje nové zázemí v podobě sedlovny se sociálním zařízením a kuchyňkou. V místě je i malá laboratoř, kde lze koním udělat koprologické vyšetření. Dále je zde k dispozici písková jízdárna se skokovým materiálem a možnost ubytování v apartmánu přímo na statku. Celý statek je památkově chráněnou budovou a nachází se v malebné jihočeské obci s krásnou přírodou v okolí, vhodnou na vyjížďky.

Kdy jste areál začali budovat? Jak dlouho trvalo, než do aktivní stáje přišli první koně?

Nejdelší etapou bylo samotné plánování, projektování a vyřizování potřebných dokumentů. Rozhodli jsme se, že se pokusíme získat dotaci na inovace, což celé budování stáje hodně prodloužilo. Sepsání projektu proběhlo v roce 2018, ke kterému již bylo zpracované stavební povolení potřebné pro zděné i dřevěné stavby. Začátek stavby byl zahájen koncem roku 2019. Většina stavebních prací probíhala v době covidu, ale díky tomu, že se na stavbě podílely převážně firmy z Mažic, tedy z naší vesnice, neznamenalo to žádné prodloužení. První skupinu koní jsme vypouštěli do aktivní stáje v srpnu 2020.

Můžete nám prozradit, co bylo impulzem k tomuto typu ustájení? Klasikou pro 24/7 je mnohem jednodušší provedení.

Měli jsme stádo koní v různém věku a s různými požadavky, kteří byli ustájeni v boxech a chodili na pastvinu rozděleni do několika skupin. Oba s manželem máme ještě zaměstnání, já učím a on kove koně. Ve chvíli, kdy počet koní v naší stáji překonal dvacet, jsme stáli před výzvou, jak to vše skloubit dohromady. Nabízela se otázka zaměstnance, ale v této době a na vesnici je velmi těžké sehnat někoho, kdo by byl ochoten pracovat u zvířat. Dalším řešením by bylo snížení stavu koní na minium. A právě tehdy jsme objevili koncept aktivní stáje.

Kde jste se inspirovali?

Vše byla spíše náhoda. V rámci zaměstnání na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity jsem dělala konzultanta diplomové práce na téma aktivní stáje. Tím jsem se seznámila s obchodním zástupcem firmy Agrico Třeboň, panem Ing. Karmazínem. V rámci diplomové práce byl vytvořen projekt pro naši stáj a byli jsme na exkurzi v Rakousku ve stáji, která již jako aktivní fungovala 15 let. Vidět na živo, jak koně v tomto systému fungují, a jaké to přináší výhody pro chovatele, nás velmi nadchlo. Následně jsme se rozhodli podat žádost o dotaci a když byla schválena, začali jsme budovat. Takže vše bylo vlastně z velké části dílem náhody.

Kolik koní Vaše aktivní stáj pojme?

Součástí stáje je jeden krmný automat na seno a jeden na jádro, dále dvě adlibitní krmiště se senem a dvě odpočívárny o celkové výměře 300 m². Zpevněná plocha padocku, ze které mohou následně koně vycházet na pastvinu, má rozlohu 4000 m². Hlavně prostor je limitujícím faktorem pro počet koní – v odpočívárně by mělo být na každého koně min. 10 m² a 100 m² zpevněné plochy. Aktuálně si myslím, že jsme na plné kapacitě s 30 koňmi.

Jaká je struktura stávajícího stáda? Jak probíhá socializace nově příchozích koní?

Právě možnosti ve složení stáda považujeme za velkou výhodu aktivní stáje. Jen tím, že se jedná o podobu skupinového ustájení koní, nelze mít ve stádě zařazené hřebce. Aktuálně je nejmladšímu jedinci u nás 8 měsíců a nejstaršímu 29 let. Lze kombinovat koně s různými zdravotními problémy, protože máme možnost jim nastavit individuální krmnou dávku a rozhodovat o přístupu k adlibitnímu senu a na pastvinu. Každý jedinec má dostatek klidu a času na nakrmení, protože je v automatu zavřený a nikdo ho nemůže vyhnat. Lze tak nastavit ideální dietu pro koně hubené, tlusté, mladé, staré, máme tu koně s dispozicí ke schvácení, nebo dušné. Nově příchozí koně jsou přibližně na týden umístěni do integračního boxu, který je postaven uvnitř padocku. Mají tak možnost se v klidu rozkoukat a seznámit s celým stádem. Od druhé poloviny tohoto týdne je začneme seznamovat s krmnými automaty a jednosměrnými brankami. Každý jedinec potřebuje trochu jiné množství času. Následné vypuštění do stáda pak proběhne v klidu.

K tomu se váže další otázka. Je tento typ ustájení vhodný pro každého koně? Jak dlouho trvá, než si „boxový“ kůň zvykne? Tedy jestli to lze vyčíslit, samozřejmě, každý kůň je jiný.

Jak jsem již zmiňovala, má toto ustájení stejná omezení jako všechna skupinová. Nelze do skupiny zahrnout hřebce a koně, kteří nejsou schopni fungovat ve stádě. Nám se ve stádě prostřídalo něco kolem čtyřiceti koní a nestalo se, že by se kůň nebyl schopen naučit využívat krmné automaty. Ale vše je silně individuální a záleží na konkrétním jedinci. Učení automatů trvá každému jinak dlouho, setkali jsme se s koňmi, co se vše naučili za jediný den, a naopak tu byl jedinec, kterému to trvalo měsíc. Záleží hlavně, jakou mají koně povahu a přístup k žrádlu. Ti, co mají ke krmení pozitivní vztah, rychle pochopí princip automatů a hnáni pozitivní motivací se učí velmi rychle. Ale vypozorovali jsme, že trvá zhruba další měsíc, než koně zcela pochopí systém a využívají ho naplno. Zezačátku jim automaty slouží hlavně ke krmení a až později jim dojde, že jsou to zároveň vstupy do dalších oblastí, jako je pastvina a adlibitní seno, a začnou si více řídit svůj denní režim.

Máte nějaký konkrétní případ nebo historku, která se váže k aktivnímu ustájení nebo socializaci do stáda?

Celkově je to obrovská zkušenost na poli etologie koní, kdy je zajímavé sledovat koňské individuality. Zajímavé je i pozorování hierarchie stáda, která se projevuje například při čekání před automatem na krmení, kdy je jasně daná pozice ve frontě a předbíhání není přípustné. Staří koně tady vychovávají mladé nově příchozí, kteří jsou občas zaskočeni tím, že si nemůžou tak úplně dělat, co chtějí. Máme zkušenost s koněm, který se tak úplně neuměl ve stádu chovat a měl až agresivní projevy, díky kterým jsme zvažovali jeho vyřazení z aktivní stáje. Ale celé stádo se proti němu spojilo a dokud se nezačal chovat slušně, tak ho mezi sebe vůbec nepustili. V rámci stáda jsou skupinky kamarádů, které spolu většinou tráví celý den. Samostatnou kapitolou jsou poníci, kteří se často snaží systém obelstít a využívají své malé velikosti.

Jak je to s denním provozem a zajištěním chodu? Kolik času a práce to zabere?

Aktivní stáj přináší obrovskou úsporu lidské práce. Oblast padocku uklízíme každý den, což zabere přibližně jednu hodinu a máme při tom možnost kontroly všech koní. Další práce už probíhají hlavně s využitím techniky, což je naskladňování sena jednou týdně a přistýlání slámou v odpočívárnách. U automatu na jádro máme silo s ovsem se zásobou na několik měsíců a pak se již pouze doplňují menší zásobníky na granule dle přání majitelů. Jelikož máme vlastní produkci, včetně slámy, využíváme hlubokou podestýlku, která se kydá v intervalu přibližně tří měsíců.

Je něco, co byste dnes po zkušenostech udělali jinak? Jak?

Celou stáj projektovala skvělá paní Carola Brant z Německa, která navrhuje pro firmu Schauer stáje po celém světě a sama má doma aktivní stáj již skoro 20 let. Při jedné z prvních návštěv nám vyprávěla, že po vybudování vlastní aktivní stáje si říkala, jak mohla mít někdy koně v boxech. A do tohoto bodu jsme již také dospěli. Díky tomu, že rozmístění jednotlivých částí navrhuje odborník, máte zajištěno, že stáj bude fungovat. A největší odměnou je pozorovat koně, jak jsou spokojení a v jaké jsou kondici. Nenarazili jsme asi na nic zásadního, co bychom měnili.