Manželé Veronika a František Čoudkovi vybudovali v jihočeských Mažicích první plně aktivní stáj pro koně v České republice. Pojďme s nimi a s ing. Michalem Karmazínem ze společnosti Agrico, která dodala krmné automaty a technické vybavení, na procházku přímo do výběhu.
„Koně jsou ustájeni v padoku se zpevněným podkladem, ve kterém jsou umístěny krmné automaty, napáječky a odpočívárny. Koně mají čipy, každý kůň má v systému řízeném počítačem přesně nastavenou krmnou dávku, včetně jejího časování, dále počítač řídí koním i přístup na pastvu. Rozmístění automatů, napáječek a dalších prvků v padoku motivuje koně k pohybu,“ vysvětluje Veronika Čoudková základní principy aktivního ustájení a pokračuje: „Koně v aktivní stáji, stejně jako v přírodě, musí chodit, aby se nažrali, napojili a odpočinuli si. Víme, že koně v našem ustájení nachodí v průměru denně 8-15 km, závisí to na konkrétním koni, jeho věku i temperamentu. Ušlá vzdálenost se ale může lišit v jednotlivých stájích, podle konkrétní dispozice padoku. Ale v každém případě, je to více než v klasickém boxovém ustájení nebo i v ustájení „ve výběhu“, kde se koně mohou pohybovat volně po celý den nebo jeho část, ale nic je k pohybu nenutí. Tady musí chodit, aby se nažrali.“
Vstupme do padoku, který je domovem skupiny 27 koní. Skupina je složená z koní různých plemen od 3 let do 29 let, jsou v ní poníci, jezdecky využívaní koně, koně v rekonvalescenci, důchodci, koně obézní, koně s bolavými klouby, březí klisny. Na první pohled nesourodá skupina s mnoha specifickými požadavky.
Integrace koní do skupiny
Důležitým prvkem je integrační box, který je prvním prvkem za vstupem do padoku. V tomto případě se jedná o dvojbox s krmným automatem na seno, který umožňuje koním přijímat seno v cyklech podle aktuálního nastavení. Oba boxy mají zpevněnou podlahu a jsou ohrazeny výškově nastavitelným hrazením. Zde se nově příchozí koně seznamují se skupinou. Integrační proces trvá 1-2 týdny. Vzhledem k zastřešení, osvětlení a pevné betonové podlaze je integrační box využíván i k manipulaci s koňmi, při kování a veterinární diagnostice i zákrocích. V boxe může být umístěn i kůň ze skupiny, třeba ze zdravotních důvodů, kdy je bezpečně oddělen, ale stále je součástí skupiny.
Bez čipu to nejde
Funkci automatů vysvětluje na automatu na seno pan Čoudek: „Všichni koně ve skupině jsou vybaveni čipem. Čipy jsou na náramku na přední noze. Aktuálně jsou čipy umístěny na třech typech náramků, nejstarším typem jsou gumové náramky, dále používáme plastové pásky a v poslední době i pásky neoprenové. V podlaze každého automatu nebo tam, kde je to potřeba, je zabetonovaná „anténa“, která podle čipu identifikuje každého koně. A počítač podle nastavené krmné dávky koním dávkuje seno i jádro, případně otevírá nebo neotevírá příslušné branky.“
„Čipy mohou být umístěny i na obojcích, zapleteny v hřívě případně umístěny pod kůží“, doplňuje pan Karmazín a dodává: „Antény pro čtení čipů jsou v takovém případě umístěny nahoře, aby čip byl dobře přečten.“
Automat na seno
Automat na seno je důležitou součástí padoku, dávkuje koním seno a zároveň koně, kteří mají nárok, pouští do sekce s ad libitním senem. Samotný automat podle čipu rozezná konkrétního koně a podle nastavené dávky mu zpřístupní po nastavenou dobu seno nebo mu rovnou otevře branku k senu ad libitnímu. Tam mají přístup pouze někteří koně, třeba koně starší nebo v rekonvalescenci. Koně, kteří do této sekce přístup nemají, automat vyšle zpět do padoku. Koně z automatu vycházejí po zaznění zvukového signálu, případně jsou popohnáni mechanicky pružným prutem, který je z automatu doslova vystrčí. Prázdný automat je zpřístupněn otevřením vstupních dvířek dalšímu strávníkovi.
Na otázku, zdali vzniká fronta před automatem, případně tlačenice, odpovídá František Čoudek: „Koně se respektují díky nastavené hierarchii. Nikdo nepředbíhá, nikdo se netlačí. Celý padok, jeho cesty a odpočívárna jsou navrženy tak, aby dávaly prostor slabším jedincům uniknout, aby se tito koně nemohli dostat do rohu nebo být někde utlačeni, čímž se předchází konfliktům. Dokonce je myšleno na to, aby se koně, kteří se nemají vzájemně rádi, mohli vyhnout a nemuseli se přímo míjet. Z tohoto důvodu jsou v padoku ponechány ostrůvky se vzrostlými stromy nebo jsou takové ostrůvky utvořeny nově. V tom je řešení od projektantky Caroly Brandt z firmy SCHAUER dokonalé.“
Napájení
Z automatu na seno právě vychází tříletý poník a jde přímo k napajedlu tvořenému plastovou hladinovou nezámrznou napáječkou. Ing. Karmazín vysvětluje, že se jedná o model napáječky běžně užívaný pro skot. Pro koně je potřeba ji osadit na betonový, asi 40 cm vysoký sokl, aby byla vyvýšená a chráněná před hrabáním. Koně si pak užívají poklidného pití z hladiny, které je pro ně nejpřirozenější.
Krmná stanice s jádrem
Hlouběji v padoku je krmný automat na jádro. Jeho princip je stejný jako u automatu na seno. Kůň do automatu vstoupí, systém podle čipu koně identifikuje a podle nároku vydá krmivo. Automat má velký zásobník na jádro, zpravidla oves a další menší zásobníky na granule, müsli, doplňky a bylinky. Dávkování krmiva probíhá jen po malých částech, u ovsa je jedna dávka asi 30 g, na kterou kůň má zpravidla 30 vteřin na sežrání a pak dostane do výsuvné misky další malou porci. Tento systém zamezí tomu, aby případné zbytky sežral další kůň. Automat na jádro slouží jako trojcestná křižovatka – rozbočka k dalšímu ad libitnímu senu, do padoku, nebo na pastvinu, kam je povolen přístup jen některým koním.
Odpočinek pro všechny
My zůstáváme v padoku a volným krokem se přesouváme k prostorné odpočívárně s hlubokou podestýlkou. Z jedné strany otevřená stavba je částečně zapuštěná v terénu a díky promyšlené orientaci poskytuje dobrou ochranu před sluncem, deštěm i větrem. Otevření po dlouhé straně stavby umožňuje volné vcházení a vycházení koním i s ohledem na hierarchii a vztahy ve stádě. Na ploše před odpočívárnou je ještě jedna betonová zpevněná plocha s různým sezónním využitím, hlavně slouží jako příkrmiště slámou. V prostoru před odpočívárnou je vysázeno několik stromů, které budou poskytovat stín a také sloužit jako jeden z ostrovů umožňujících koním minimalizovat nechtěné kontakty. Za stromy je pískový kruh určený pro válení koní. Padok je z návětrné strany lemován výsadbou vrb a dalších rychle rostoucích dřevin, které postupně vytvářejí větrolam. Padok se všemi stavbami, výsadbou stromů i přilehlým výběhem krásně zapadá do krajiny. Cestou zpět míjíme druhou odpočívárnu vestavěnou do původní stodoly historického statku. Ing. Karmazín poukazuje na citlivou vestavbu: „Obec Mažice je vesnická památková rezervace, a tak své slovo při budování aktivní stáje měli i památkáři. Jejich požadavky se Čoudkovým podařilo splnit, sklon střech nad automaty, zastřešení nové odpočívárny, dřevěné krovy i střešní krytina odpovídají charakteru selských stavení v okolí a nijak neruší ráz obce. Jednotlivé prvky v padoku lze ale jistě zastřešit i méně náročným způsobem.“
Obslužnost
Obslužnost stáje je minimální. „Automat na seno a přístřešky s ad libitním senem jsou přístupné z cesty mimo padok, takže doplnit seno pomocí mechanizace je rychlé a může to vykonat v podstatě kdokoliv“, pochvaluje si jednoduchost řešení pan Čoudek a pokračuje: „Velký zásobník na oves doplňujeme asi jednou za rok, menší zásobníky dle potřeby. Denně je potřeba v padoku sebrat hromádky a doplnit podestýlku v odpočívárně. Denně mi tato práce zabere asi hodinu. Takže úspora času oproti klasickému ustájení je veliká.“
Počítač
Všechny čipy, krmné automaty a branky jsou napojeny na centrální počítač, kde má každý kůň svou kartu zahrnující kromě očekáváných údajů o koni i nastavení krmné dávky, způsob krmení a přístupy do jednotlivých sekcí. Nastavení může být velmi detailní, třeba pomocí automatu se koně mohou odnaučit hltat jádro. Zajímavé jsou přehledy o aktivitě jednotlivých koní. Pro Veroniku Čoudkovou, která se věnuje problematice chovu koní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, je to zdrojem cenných dat.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
