BAVÍ MĚ DĚLAT LIDEM RADOST

V prodejně společnosti Equiservis v Rudné u Prahy jsme si s usměvavou Martinou ve vyšívací minidílně povídali o vyšívání na jezdecké vybavení a o radosti, kterou svou prací dělá lidem.

Pojďme přímo k věci. Co je potřeba aby zákazník dodal, když chce výšivku třeba na podsedlovou dečku?

Nejčastěji se na podsedlovou dečku vyšívá nějaká grafika, obvykle je to logo, ale může to být cokoliv. Potřebuji tedy grafiku v určitém formátu, dále se se zákazníkem domluvíme na rozměru a je potřeba vybrat barvy ze vzorníku. Logo pak ve speciálním programu musím naprogramovat pro vyšívání. V praxi to znamená upravit, aby se dala výšivka dobře provést a byla pěkná a hladká na pohled. Definuje se směr, délka i hustota stehů, podšití, začátek a konec výšivky, je tam více parametrů, které se musí zohlednit. Úprava loga může být otázkou 30 minut ale také několika hodin. Mnohdy je potřeba provést i zkušební výšivky, aby výsledek byl perfektní.

Když už jsme u toho času, jak dlouho trvá fyzické vyšití loga?

Samozřejmě to záleží na velikosti loga a na jeho složitosti. Třeba standardní logo Equiservis, které se tady právě vyšívá na podsedlovou dečku, tak to trvá asi 15 minut.

Co kromě loga se nejčastěji vyšíváte?

Hodně se vyšívají jména koní nebo i jezdců. Personalizovaná podsedlová dečka nebo bunda se je moc pěkný osobní dárek. Už neplatí, že se jména vyšívají jen před Vánoci, oblečení i vybavení se jmény vyšíváme celoročně. Celkově personalizace pomocí výšivky je více a více oblíbená. A v poslední době často vyšíváme i klubové oblečení.

Vyšíváte i dečky pro různé akce.

Ano, v závodní sezóně vyšíváme dečky a deky na dekorování na různé závody. Jsou to dečky např. pro MČR v jednotlivých disciplínách, dále vyšíváme pro ČJF, pro reprezentaci na různé výjezdy do zahraničí atd. Je hezké potom vidět dečky, které jsme šili, v televizi.

Na co všechno je možné výšivky provést?

Ideální je vyšívat na silnější materiály. Nejčastěji vyšíváme na podsedlové dečky, mikiny, bundy, vesty, deky, na čabraky. Stroj se nehodí se na vyšívání tenkých materiálů jako trička, košile a halenky, jemné materiály se trhají a celkově na nich výšivka není pěkná. Děláme i nášivky, ty se hodí třeba právě na čabraky. Na ohlávky děláme výhradně nášivky. Ohlávky není kvůli kování technicky možné upnout do rámu a také materiál bývá už moc silný, takže se personalizace řeší nášivkou.

Jak jste se k vyšívání dostala?

K vyšívání jsem se dostala naprosto náhodou. V Equiservisu jsem pracovala jako prodavačka asi 5 let. Když kolegyně, která měla na starosti vyšívání končila, dostala jsem nabídku, jestli bych chtěla vyšívání převzít. Přišlo mi to jako vítaná změna a příležitost se něco nového naučit. 

Jak dlouho tedy vyšíváte?

Už je to více jak 5 let. Práce je to tvůrčí a moc mě baví. Baví mě dělat lidem radost. Často jsou zákazníci nadšení, někdy pošlou i fotku, jak výšivka sluší. To vždycky potěší.

Co je nejdůležitější pro to, aby člověk mohl vyšívat. Je potřeba vzdělání nebo znalosti v oboru oděvnictví?

Určitě není, obsluha stroje není složitá a všechny věci spojené s vyšíváním, jak typ nití, příslušenství, atd. je pevně dané. Podle mě je nejdůležitější vztah k programu. Úprava grafiky před vyšitím je klíčem k pěkné výšivce. Takže si s každým logem nebo grafikou musím pěkně „pohrát“ aby výsledek byl dokonalý. Chce to cvik a dost trpělivosti. Určitě se hodí kreativní a estetické cítění.

Barevnost hraje velkou roli. Nechávají si zákazníci poradit co se týče výběru barvy?

Loga jsou standardizovaná, tam se zákazníkem najdeme tu nejbližší barvu z barevné škály, na výběr máme téměř 50 barev. Jiné je to u výšivek jmen. U nich záleží na osobních preferencích, jeden volí barvu sladěnou třeba s paspulkou nebo lemem dečky, jiný chce zářivou růžovou. To je individuální. Když si někdo není jistý, ráda poradím, třeba i ukáži jak by kombinace barev mohly vyznít.

Lze vyšívat i na starší oblečení nebo to není možné?

Samozřejmě lze vyšívat i na použité věci. Nyní toho ale máme tolik, že vyšíváme jen na věci zakoupené v prodejnách Equiservis, více kapacitně nejsme schopni zvládnout.

Co Vy a koně?

Samozřejmě, jezdím na koni. Dnes už méně. Dříve jsme měla i svého koně, chodila jsem na dlouhé vyjížďky do terénu, nejčastěji do lesa. Věnovala jsem se jen rekreačnímu ježdění. V poslední době více cestuji.

Určitě potkáváte na cestách i koně. Kde a jací koně Vás nejvíce zaujali?

Koně jsou moje láska, takže ať jsem, kde jsem po koních vždycky koukám. Nejzajímavější pro mě byli koně v Mexiku. Běžně používaní koně jsou tam malí, kratší, úzcí. Zkrátka fyzicky velmi rozdílní od těch velkých a urostlých koní, na které jsme zvyklí z Evropy. Ale koně to byli houževnatí a silní.

Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.