Závodní sezóna už pro mnohé z nás začala. A na naprosté většině závodů, snad jen vyjma dostihů a vytrvalosti, se opracovišti nevyhnete. Pojďme si připomenout, jaká jsou pravidla pro bezpečný pohyb na jízdárně, potažmo na opracovišti. Nejsou to pravidla složitá a není jich moc. A jejich dodržování může mnoha nepříjemným či nebezpečným situacím předejít.
Co je to opracoviště?
Možná si nejste jisti, co to vlastně opracoviště je. Jedná se o vyhrazený prostor (jízdárnu nebo louku), kde před soutěží probíhá společné opracování startujících jezdců.
Problematické je to slovo „společné“. Protože přiznejme si – málokdo je dnes zvyklý jezdit na jízdárně s větším počtem koní.
Starší generace (dobře, dejme tomu generace současných čtyřicátníků) ještě absolvovala své jezdecké vzdělání v klasických jezdeckých oddílech, které ovšem v dnešní době již skoro vymizely. A je to škoda, protože v oddíle se začínající jezdec v první řadě učil základní péči o koně, a většinou až po nějakém čase a po odpracovaných hodinách ve stáji, byl posazen do sedla. Nedílnou součástí jezdeckého výcviku pak byla i jízdárenská pravidla, která jsou naprostou nutností pro bezpečný pohyb většího množství jezdců na relativně malém prostoru.
Pravidla by měl znát každý
V dnešní době soukromých jezdeckých hodin jsou bohužel velmi často jízdárenská pravidla opomíjena, což je dobře vidět především na opracovištích hobby závodů, kde se většinou pohybují méně zkušení jezdci. Bez nadsázky lze říci, že opracoviště bývá nejnebezpečnějším místem na závodech.
Souhrnně sepsaná základní pravidla jsou k nalezení ve skriptech ČJF určených pro přípravu na ZZVJ (zkoušky základního výcviku jezdce). Měl by je tedy znát minimálně ten, kdo ZZVJ skládal. Ale samozřejmě by je měl znát každý, kdo se pohybuje se svým koněm na jízdárně.
- Potkávají se levé ruce – protijedoucí jezdci se míjejí levou stranou, stejně jako při jízdě autem po silnici. Pokud jezdí více jezdců po obvodu jízdárny, jezdci, kteří jezdí na levou ruku, jsou na stěně, protijedoucí od stěny.
- Přednost na stěně má vyšší chod – tedy pokud jeden jezdec cválá a jiný kluše, musí klusající jezdec nechat volnou stěnu cválajícímu a pohybovat se po vnitřní stopě.
- Jezdec na stěně má přednost před jezdcem na kruhu – pokud jezdec pracuje na velkém kruhu, musí vždy nechat volnou stěnu jezdcům, kteří se pohybují po celé jízdárně.
- Krokuje se od stěny – jezdec, který krokuje, se má pohybovat od stěny, aby nepřekážel ostatním. Stejně tak má dávat pozor, aby nevjel do trasy jezdcům, kteří pracují na kruhu, diagonále apod.
- Nepřekážet při nasedání a sesedání – jezdec, který nasedá nebo sesedá z koně, dotahuje podbřišník, nandává nebo sundává deku apod., má dělat tyto úkony v místě, kde nikomu nepřekáží, nejlépe mimo stěnu, uprostřed velkých kruhů nebo na středové čáře – ovšem mimo písmeno X.
- Dodržujte dostatečné rozestupy – jezdci jedoucí za sebou musí dodržovat minimální vzdálenost jedné koňské délky.
- Do haly vždy se svolením – pokud vstupujete do haly, dejte o svém úmyslu vědět zapískáním nebo zvoláním a vyčkejte, až vám jezdec nebo trenér v hale odpoví a dovolí vám vstoupit.
- Jezdci na koni zbytečně nemluví, koně ovšem mohou slovně pochválit.
- Na jízdárně stojí pouze instruktor nebo trenér, ostatní jsou povinni se zdržovat mimo jízdárenský obdélník a nesmí rušit výcvik.
Slušnost je základ
Předpokladem bezpečného pohybu ve skupině více jezdců na jízdárně je také slušnost a ohleduplnost. Samozřejmostí by mělo být, že jezdec, který s koněm vstupuje na jízdárnu, se zeptá těch, kteří tam už jsou, zda se k nim může přidat. Jezdec, který chce na jízdárně lonžovat, by měl počkat, až bude prostor volný. Pokud z nějakého vážného důvodu nemůže čekat, až se jízdárna uvolní, musí se zeptat, zda to ostatním jezdcům nebude vadit, a případně respektovat jejich odmítnutí.
Opracoviště, zejména na skokových závodech, je speciální kategorie. Tady není opatrnosti nikdy dost a je potřeba mít opravdu oči všude. Platí tady vše výše napsané, pro všechny jezdce bez rozdílu. Navíc jsou zde ale postavené skoky. Kdykoliv potřebujete skok najet, několikrát se ujistěte, že se v jeho blízkosti nikdo nepohybuje. Vy sami se snažte v blízkosti skoků vůbec nevyskytovat. Když skok najíždíte, oznamte to ostatním – běžným a zažitým způsobem je to, že jezdci jednoduše nahlas zavolají „kolmák“ nebo „oxer“, nebo jinak specifikují, na který skok najíždějí.
Pravděpodobně se někdy setkáte s tím, že někteří zkušenější jezdci se na opracovišti chovají, jakoby jim patřilo, a od ostatních vyžadují, aby jim dávali přednost i v situacích, kdy by tomu mělo být naopak. Je to nepříjemné, ale zdaleka ne všichni jsou slušní a ohleduplní. Koneckonců kdo jezdí autem, zažívá takové chování i na silnicích.
O to víc je potřeba, abychom byli obezřetní my!
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
