Každodenní péče o kopyta je základem jejich zdraví. Ale nejedná se jen o pravidelné čistění kopyt a jejich kontrolu. Komplexní péče zahrnuje i čisté a suché prostředí a pravidelný pohyb.
Sucho, nebo mokro?
Obojí, v tom správném poměru. Pro zdraví kopyt je zcela nezbytný každodenní pohyb, aby byla zajištěna dostatečná cirkulace krve a transport potřebných živin do všech částí kopyta, a přiměřená vlhkost. Jen tak zůstane rohovina zdravá, pružná a nebude se drolit a lámat. Problémy s kopytní rohovinou mají velmi často koně chovaní v boxovém režimu, na čisté a suché podestýlce. U takových koní je potřeba věnovat kopytům důslednou péči – pravidelně je namáčet a alespoň 1x týdně je ještě vlhká namazat, a pokud je to jen trochu možné, dopřát koni více pohybu, než je ta hodina denně, kterou stráví pod sedlem. Vhodné ale pochopitelně není ani takové ustájení, kde sice koně tráví čas ve výběhu, ale ten má v deštivých částech roku podobu hluboké bažiny, ze které nemá kůň možnost odejít na sušší povrch.
Strašák jménem hniloba
Přílišná vlhkost může vést k oslabení kopyta a v nejhorších případech následně až k hnilobě. Hniloba kopyt je způsobena bakteriemi, plísněmi a vlhkostí. Vliv mají samozřejmě také genetické dispozice, tvar kopyta a v neposlední řadě podmínky, ve kterých kůň žije. Hniloba se nejčastěji objevuje v rozpěrách a rýze kopytního střelu. V postižených oblastech se z rohoviny stává černá, zapáchající hmota, která je měkká a často způsobuje bolestivost střelky. Podle stupně postižení je potom nutné zahájit léčbu. Ať už je hniloba teprve v začátku, nebo už více rozšířená, vždy je potřeba napadenou rohovinu odstranit. U počínající hniloby zpravidla stačí několik aplikací speciálního přípravku, který napadenou oblast vydezinfikuje a zabrání dalšímu množení bakterií. Někdy je potřeba v průběhu léčby koně přesunout do suššího prostředí, někdy stačí jen pohyb ve vlhku dočasně omezit. Pokud už je kopyto zasažené více, je nezbytná každodenní péče a umístění koně do boxu na suchou podestýlku, nebo do přístřešku, který má suchou podlahu. V takovém případě je opravdu důležité kopyto každý den důkladně vyčistit a do střelky, která je vždy nejvíce napadenou oblastí kopyta, aplikovat léčivý přípravek. Nejběžnější je dehet a prostředky, které ho obsahují, dříve byl oblíbeným pomocníkem roztok modré skalice nebo Višněvského balzám (neboli „višňák“) – tyto přípravky se nanesly na vatičku nebo kousek gázy a ten se nacpal do postiženého kopyta. Setkáte se ale i s použitím roztoku hypermanganu. Realita je taková, že každému funguje něco jiného a občas toho vyzkoušíte více, než uvidíte uspokojivé výsledky.
NÁŠ TIP: Pokud potřebujete dostat přípravek opravdu hluboko do kopyta, použijte k jeho aplikaci stříkačku.
Čištění a mazání kopyt
Základem péče je pravidelnost. V ideálním případě by měla být kopyta zkontrolována denně. Vybírání z kopyt je důležité z mnoha hledisek a poskytuje příležitost k důkladné kontrole celého kopyta a spodní části nohy. Během čištění kopyta je vhodné vizuálně zkontrolovat střelku, střelkové rýhy i chodidlo, stav patek, korunky a případně spěnky. Je-li kůň okován, součástí čištění kopyta je i kontrola podkovy, stavu jejího opotřebení, toho, jak drží, a zda jsou všechny hřebíky na svém místě.
Při samotném čištění pomocí kopytního háčku důkladně odstraňte všechny nečistoty. Postupujte od patek ke špičce a věnujte pozornost střelkovým rýhám. K odstranění jemných nečistot se hodí kartáček na kopytním háčku nebo je možné použít rýžový kartáč.
Pokud máte ve zvyku kopyta mazat, je vždy nutné, aby kopyto bylo dokonale čisté a nejlépe také vlhké. Pokud namažete vlhké kopyto, vlhkost se v něm udrží déle a kopyto bude vysychat pomaleji. Naopak suché kopyto vrstva oleje či tukového mazání uzavře a zabrání vlhkosti z okolního prostředí, aby se k rohovině dostala. Mějte na paměti, že většina běžných mazání a olejů má za úkol dodat živiny vrchní vrstvě rohoviny a podpořit její růst. Rozhodně však nedodá kopytu tolik potřebnou vláhu. Před odchodem do výběhu nebo na vyjížďku je vhodné vyčistit kopyta nejen proto, aby se ve stájích a na dvoře udržovala čistota, ale i proto, aby se případný hnůj a s ním škodlivé mikroorganismy nezašlapaly do střelkových rýh. Po návratu z venku, z vyjížďky nebo výběhu, je potřeba se zaměřit na našlápnuté kameny, jež by v kopytě tlačily nebo ho dokonce mohly poškodit.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.
