Dnes nepřipomíná ničím včerejšího veselého čtyřnožce, jeho hlava je svěšená, pohled je smutný, nozdry rozšířené, dýchání obtížné. Veterinář poslouchá jeho průdušky a plíce. Diagnóza: dušnost. Je jedno, jestli se nemoc vplížila pozvolna během let občasným zakašláním nebo přišla rychle, spouštěčem byl prach ze stavby, plesnivé seno nebo pyl z řepky olejky. Nemoc je tady a už navždy zůstane.
Dušnost koní je označována starším vžitým názvem COPD (chronické obstrukční onemocnění plic) nebo se můžeme setkat také s novým označením RAO (rekurentní obstrukce dechových cest). Je to vlastně hypersenzitivita na organický prach. Vdechování alergenů vyvolává zánět bronchiální sliznice provázený bronchiální obstrukcí, nadprodukcí hlenu a později u neléčených pacientů dochází k nevratnému poškození plic.
Statistika je neúprosná: až 50% koní a pony ve věku 10 let má v různé podobě potíže s dýcháním. Oněch 50% platí zde ve střední Evropě, ve Skandinávii se uvádí více jak 65%, směrem na jih a na západ počty dušných koní klesají. Zdá se, že vliv klimatu a s ním spojené tradiční postupy v chovech jsou jednou z příčin rozvoje dušnosti u koní. Druhým významným faktorem je dědičnost. Uvádí se, že je-li jeden z rodičů dušný, je 3x větší šance na vznik onemocnění, jsou-li dušní oba rodiče, je pravděpodobnost 5x větší, než u potomka zdravých rodičů.
Stájový management je klíčový
Kůň s RAO potřebuje akutní pomoc. Medikace je na veterináři. Majitel se musí postarat o to, co kůň dýchá, jak a co žere, kde a jak je ustájen a o množství práce. Nejjednodušší se zdá úprava stájového prostředí. Avšak zde může majitel narazit na léty zaběhnuté zvyky. Při změnách vedoucích ke snížení prašnosti v „dýchacím prostoru koně“ je potřeba začít pěkně od podlahy, a to podestýlkou. Málokterý majitel má tu možnost koně z minuty na minutu ustájit volně ve vhodném výběhu. Nabízí se možnost koně přestěhovat do vzdušného, otevřeného boxu s bezprašnou podestýlkou. Vhodné jsou nezávadné piliny z nelakovaného a nemořeného dřeva. Sláma bývá zaplísněná, a navíc špatně saje moč, čímž napomáhá vzniku čpavku, který opět výrazně dráždí a poškozuje dýchací cesty. Alternativou pro slaměnou podestýlku může být také i řezaný papír, rašelina, konopí, dřevěné pelety nebo lněná sláma, ideálně vše odprášené.
Jde to i bez prachu
Bezprašné piliny lze zakoupit balíkované, kde výrobce garantuje jejich kvalitu a nezávadnost. Na trhu je i balíkovaná řezaná sláma, která je zbavena prachu i plísní, je řezaná i podélně, takže v porovnání s klasickou slámou lépe saje. Při místování, nastýlání a zametání by dušní koně neměli být přítomni ve stáji, zvířený prach se dostává do jejich dýchacích cest a dráždí je. Také je třeba dát pozor na zatuchlé piliny, které bývají v rozích boxů nebo uhnívající dřevěná prkna ve stájích. Stáj by měla být celkově vzdušná, větratelná, mnohdy je třeba zvážit i stavební řešení, například vybouráním okna naproti dveřím, což by mělo zvýšit proudění vzduchu stájí. Ani proudění vzduchu ve stáji není všude stejné, takže při výběru místa pro dušného koně je vhodné zvážit i ten správný box.
Seno vždy mokré
Častou příčinou dušnosti je zpravidla špatné seno. To seno, které je základem a nejdůležitější součástí krmné dávky koní v naších zeměpisných šířkách. Problémem samozřejmě není seno samotné, jsou to prachové částice, bakterie a především spory plísní, které způsobují alergickou reakci. Co může majitel udělat? Předně zajistit dokonale kvalitní luční seno, nenapadené plísní a bez známek hniloby. Dušný kůň by rozhodně neměl žrát seno suché. Je nutné ho před zkrmením zbavit prachu a spor plísní. Jednou z efektivních možností je seno namočit. Často alibistické pokropení z konve nebo hadicí není dostatečné. Stébla sena se musí celá ponořit do vody, nejlépe v kolečku, sudu, vaně nebo jiné velké nádobě a pak nechat vodu odtéci a seno okapat. Stačí 20 minut. Problémem může být, že vybíravější koně mokré seno nežerou.
Dalším řešením na „vyčištění“ sena od prachu a plísní, i když dražším a časově náročnějším, je seno ve speciálním přístroji napařit. Správně napařené seno by mělo být zbaveno až 99% prachu, plísní a bakterií. Aby bylo napařování účinné, minimální teplota páry by měla být 80°C, maximální pak 120°C. Napařené seno je po vyjmutí z nádoby voňavé a měkké a většina koní ho přijímá s velkou chutí.
Na trhu naleznete kvalitní certifikovaná napařovací zařízení, asi nejznámější jsou napařováky Haygain. Jsou to špičkové přístroje, jejich pořizovací cena je ovšem velmi vysoká. Na internetu naleznete poměrně dost návodů, jak si s trochu zručnosti napařovák vyrobit doma a podle dostupných referencí jsou funkční a svůj úkol plní.
Další možností je bezprašné řezané seno – to lze zakoupit balíkované v plastových obalech s garantovanou kvalitou a složením. Objemné krmivo lze podávat i ve formě granulí nebo pelet vyrobených z kvalitního lučního sena a jsou plnohodnotnou náhradou sena pro koně s alergií na prach. Těmito krmivy lze zcela nahradit nebo doplnit dávku jiného objemného krmiva. Nevýhodou je to, že se granulemi, i když je možno je krmit ve speciálních žlabech, koně nezabaví tak dobře a na tak dlouho, jako s klasickým senem.
Alternativ ke krmení senem není mnoho. Lze kmit zelenou pící (pouze v její sezóně) či kvalitní senáží. Obojí je náročné na manipulaci, skladování a rychle se kazí. Obojí je 100% bezprašné a zaplísnění se objevuje velmi výjimečné. Zelená píce je k dispozici pouze během jara/léta, krmí se totiž maximálně den po sklizni a u koní není vhodná jako kompletní náhrada sena. Na druhou stranu senáží lze při postupném a pomalém navyknutí a za předpokladu, že koni vyhovuje i z dietetického hlediska, seno zcela nahradit.
Bylinky pro podporu dýchání
Co ještě můžeme přidat? Bylinky pomáhají tím, že uvolňují dýchací cesty. Horkým bylinným čajem, např. Dromy Kašlík, Leros Pulmoran, se zalévá běžná krmná dávka jádra nebo jsou byliny, případně bylinné éterické oleje, přidány přímo do směsi jadrného krmiva ve formě müsli. Oblíbené jsou müsli Energy´s Herbic New, nebo Havens Green Vet Reform Herbal Müsli – pro podporu dýchání s obsahem bylin a esenciálních olejů z máty, tymiánu, majoránky a bazalky.
Pro zesílení účinku je vhodné dávku zalít horkou vodou krátce před podáním. Koně žerou a při tom vdechují výpary, které mají blahodárný vliv na dýchací cesty. Bylinky, které blahodárně ovlivňují dýchání, jsou dobromysl, meduňka, levandule, tymián, šalvěj, heřmánek, mateřídouška nebo šanta kočičí.
Pro rychlou úlevu od akutního problému je osvědčený bylinný koncentrovaný sirup Equistro Respadril. Bylinky v sirupu podporují a posilují přirozenou regeneraci a samočištění horních a dolních cest dýchacích. Ve spojení s mědí Respadril posiluje a stimuluje imunitní systém koně.
Když je nejhůř…
V akutním stádiu bronchospasmu (náhlé stažení, doslova „křeč“, svalů ve stěnách průdušek, která způsobuje potíže s dýcháním) je jedinou pomocí medikace. Pomůže aplikace kortikosteroidů. Obvyklá je injekční aplikace, osvědčený je Dexamethason pro rychlou, ale krátkodobou pomoc, případně Prednisolon v injekční nebo perorální formě pro dlouhodobější účinek. Ideální pro podávání kortikoidů je inhalační forma, kdy je možnost modulovat dávku úměrně potřebám pacienta. Dostupnost veterinárních inhalátorů je malá, tak je obvykle používána injekční nebo perorální forma podání. Perorální forma podání je nejpreferovanější, ale zároveň je nejdražší a ne příliš praktická – někteří koně prášková léčiva v krmivu přijímají dost neochotně.
Kortikoidy jsou obvykle kombinovány s bronchodilatancii v perorální formě, jejichž účinkem je uvolnění spasmu dolních dýchacích cest. Důležité je také zředění hlenu a jeho vykašlání, to vše s cílem usnadnit průchod vzduchu do plic. Přípravek Ventipulmin má značný bronchodilatační efekt, čímž koni uvolní dýchací cesty. Sputolysin je zase mukolytikum pro koně k perorální aplikaci, které usnadňuje transport sekretu a jeho vykašlávání.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
