• JAK FUNGUJE STIHLO

    Stihlo je to nejběžnější udidlo a nejspíše se s ním setkáváte dnes a denně. Má desítky a desítky podob. V základní podobě je stihlo šetrné ke koňské hubě a částečně odpouštějící chyby ruky jezdce. Samozřejmě, že se i mezi stihly najdou „ostré žiletky“ a různá udítka způsobující koni v hubě diskomfort nebo i bolest. Naprostá většina stihlových udidel je ale jemná a často se používají k výcviku mladých koní a začínajících jezdců.
    Stihlo a jeho podoby

    Jak již bylo řečeno, stihlo může mít mnoho podob. Vždy má volné kroužky, které jsou spojené udítkem. Právě volné kroužky umožňují mírnou změnu tlaku – když si kůň přežvýkne, udítko se mírně na kroužku posune a tlak v hubě se změní.

    Udítko může být v mnoha provedeních – od nelomené tyčky, přes jedno, dvě či více lomení, udítek může být i více najednou. Udítko může mít různou šířku, běžně lze koupit udítka o tloušťce 14 mm, 16 mm nebo 18 mm, pro pony 10 mm. Silnější udítka o tloušťce 20 mm a více jsou všeobecně považována za jemná, je to ale velmi diskutabilní. Málokterý kůň má tolik místa v hubě, aby se tam tak silné udítko vešlo a nevadilo mu. Materiál udítka může být nejrůznější, od klasického nerezu, přes ušlechtilé slitiny s obsahem mosazi, mědi, sladké železo, titan, dále může být i z gumy nebo plastu. Existují i raritní udítka z provazu, kůže a jiných nezvyklých materiálů. Kroužky stihla prochází udítkem volně. Provedení kroužků může být různé, liší se svou velikostí, zpracováním i použitým materiálem. Většinou jsou to jednoduché hladké kroužky, ale u westernových udidel se setkáte i s bohatě zdobenými. Navíc kroužky mohou být vybaveny roubíky či jinými vychytávkami třeba v podobě přidaných menších kroužků pro zapnutí otěží. Variabilita stihla je naprosto neuvěřitelná.

    CHCETE SE O UDIDLECH DOZVĚDĚT VÍCE? PODÍVEJTE SE NA NAŠE DALŠÍ ČLÁNKY NA TOTO TÉMA!

    Počet lomení udítka určuje, na kterou část v hubě udidlo působí.
    Působení stihla

    Stihlo působí především v hubě koně, jeho působení na jiných částech hlavy (například zátylek) je víceméně omezené. Hlavním místem působnosti je jazyk, dásně, patro, koutky, při použití nánosníku je to i brada, respektive podbradní rýha. Udítko leží na jazyku a jeho tvar, šířka a provedení určují působnost na jednotlivé části huby. Protože se kroužky mohou v udítku volně pohybovat, nedochází k zesílenému efektu při tahu otěžemi. Volný pohyb kroužků aktivuje hubu koně k přežvykování udidla a k aktivnímu přijmutí otěže. 

    U stihlového udidla je potřeba si ověřit, zda otvory pro kroužky v udítku mají kónický tvar, aby nedocházelo ke zbytečným poraněním koutků.  Případně udidlo doplnit o gumové kroužky zabraňující poranění.

    Lomené udítko působí na jazyk, dásně, patro a koutky ve vyrovnaném poměru. Při přitažení otěží se výrazně zvýší tlak na patro huby koně.

    Dvakrát lomené udítko leží koni na jazyku, působení na dásně je ve vyrovnaném poměru s působením na jazyk, tlak na patro je menší než u jednou lomeného udítka. U dvakrát lomených udítek je třeba si uvědomit, že čím je střední část tenčí a je otočená tak, že leží „nastojato“ na jazyku, tím je udidlo ostřejší, a naopak. V současnosti převládá snaha o jemnost a udítka mají zpravidla střední část v podobě pecky, která je pro koně příjemná a respektuje anatomické poměry v hubě, takže koně neruší.

    Nabídka stihlových udidel je téměř nekonečná. O co fádnější je kroužek, o to variabilnější je udítko.

    Existují stihla se speciálními udítky, která zabraňují plazení jazyka, s hračkami, se dvěma excentricky lomenými stihly, s řetízky, udítky v podobě dutých trubek, řad otočných kuliček apod. Používání těchto udidel je mnohdy sporné a v praxi se ze speciálních úprav udítek setkáme nejčastěji s udidly, které mají na udítku rolky v různém provedení. Rolky jsou v podstatě kroužky, které se více či méně mohou otáčet. Jejich hlavní funkcí je to, že podporují žvýkání udidla a tím lepší přilnutí.

    Velikost je důležitá

    U všech udidel je důležité správná velikost. Doporučuje se, aby udidla přečnívala z huby koně asi o 0,5 cm na každé straně. Příliš krátká (malá) udidla budou tlačit na koutky, budou je dřít a poraňovat. Příliš dlouhá udidla budou naopak v hubě klouzat, nadměrně působit v jednom koutku, mohou způsobit i otlaky na jazyku a pyscích. Tento diskomfort, zvláště při volnějších lícnicích, mohou koně řešit skousnutím udidla na jedné straně.

    Udidlo samo o sobě musí být v hubě dobře umístěno. Lícnice musí být nastaveny tak, aby koutky byly pouze zvlněné. Říká se, že udidlo by mělo vytvořit dvě mělké rýhy v koutku. Každému koni je ale příjemné něco jiného, takže třeba zrovna ten váš uvítá udidlo trochu volnější. Důležitá je i funkce nánosníku – především té části, která se zapíná před udidlem, tj. podpínacího řemínku anglického kombinovaného nánosníku, mexického, či hannoverského nánosníku. Jednak je oblast brady velmi citlivá a také přílišné utažení nánosníku před udidlem může posouvat udidlo do nevhodné polohy, může ho lámat a spoj lomeného udidla může zraňovat patro.

    Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.

    360x360 AD
    Back to top