Krmná sláma se u koní používá jako objemové krmivo s vysokým obsahem vlákniny a nízkou nutriční hodnotou. Není ale vhodná jako hlavní složka krmné dávky, protože obsahuje málo energie, bílkovin a dalších živin.
Sláma
Sláma je obecně sušený rostlinný materiál, který vzniká jako vedlejší produkt při sklizni obilovin, například pšenice, ječmene a dalších zemědělských plodin, jako je třeba hrách nebo řepka. Jedná se o stonky a listy rostlin zbavené zrn. Sláma se využívá v zemědělství jako podestýlka pro hospodářská zvířata, v krmivářství, stavebnictví nebo jako biopalivo.
Krmná sláma je z jařin
Krmná sláma je specifický druh slámy, který se používá jako součást krmné dávky pro hospodářská zvířata, včetně koní. Jako krmná sláma se používá sláma z jařin, tedy z obilovin vysetých během jara a ve stejném roce sklizených. Taková sláma má, na rozdíl o slámy z ozimů, nižší podíl vlákniny, není tak „tuhá“ a pro koně je lépe stravitelná. Ve slámě z jařin je nižší obsah ligninu. Ten má za úkol v rostlinných pletivech zajistit pevnost buněčné stěny. Lignin se vyskytuje v dřevní hmotě nebo právě ve stéblech ozimů, kde pomáhá zpevnit pletiva a rostlinám přečkat zimní měsíce.
Kdy krmit slámou
- Při zkrmování čerstvé píce nebo senáže, kdy navyšuje příjem hrubé vlákniny a sacharidů.
- Při potřebě upravit příjem sena se míchá se slámou. Důvody mohou být zdravotní nebo třeba potřeba zpomalit příjem krmiva nebo zahnat nudu.
Nejsou všechny stejné
Krmná sláma se řadí mezi objemná sacharidová krmiva, má vysoký obsah vlákniny (nad 30 %) a obsah sušiny (nad 85 %), ale nízkou nutriční hodnotu, a proto se podává pouze jako doplňkové krmivo. Z mikro a makroprvků sláma obsahuje především křemík (Si) v množství kolem 20–40 g/kg sušiny, který přispívá k pevnosti rostlinných pletiv. Dále je zastoupen vápník (Ca) v rozmezí 2–5 g/kg, fosfor (P) kolem 0,5–1,5 g/kg a hořčík (Mg) v množství přibližně 1–2 g/kg. Za zmínku stojí také obsah manganu (Mn) v množství 20–50 mg/kg, zinku (Zn) 10–30 mg/kg a mědi (Cu) přibližně 3–10 mg/kg. Vzhledem k vysokému obsahu ligninu je sláma hůře stravitelná než seno. Obecně se uvádí, že nejvhodnější pro koně je ovesná sláma, protože je měkčí a lépe stravitelná než například pšeničná nebo ječná sláma.
- Ječná sláma je většinou koní přijímána ochotně a dobře po ní prospívají. Její nebezpečí tkví v osinách, ostrých fouscích na plevách zrna. Většina z nich je během procesu sklizně odstraněna, nicméně se, teoreticky, mohou zapíchnout v hubě koně a způsobit nepříjemné potíže.
- Ovesná sláma bývá uváděna jako nejvhodnější krmná sláma pro koně – má nejlepší nutriční přínos. Na rozdíl od slámy ječné a pšeničné obsahuje méně vlákniny a zároveň nejvíce minerálních látek.
- Pšeničná sláma má nejvyšší absorpční schopnost, proto je nejvhodnější slámou na stlaní. Vysoká absorpční schopnost může být problém při přikrmování pšeničnou slámou, protože se díky vázání vody zvyšuje nebezpečí vzniku zácpové koliky.
Jak krmit slámu
Krmná sláma by měla tvořit maximálně 20–30 %, někdy se uvádí až 50 %, celkového objemného krmiva v dávce. Ať chcete krmit slámu jen pro zpestření, jako přídavek k senáži nebo ji použijete jako náhradu sena, vždy vycházejte z konkrétních potřeb každého jednoho koně. Při zařazování slámy do krmné dávky, ale i později, je vhodné seno a slámu míchat nebo vrstvit, aby koně měli k dispozici obojí najednou. Slámu zařazujte do krmné dávky postupně, aby trávící trakt měl možnost se krmení slámou přizpůsobit. Koně krmení slámou musí mít bezpodmínečně trvalý přístup k vodě, neboť sláma má vyšší absorpční schopnosti než seno a z organismu odčerpává více vody než seno.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
