• KRMIT PŘED JEŽDĚNÍM NEBO NE?

    Určitě to znáte, přijdete do stáje a najdete svého koně s hlavou zabořenou hluboko ve žlabu. Co dělat, když jedno z nejrozšířenějších pravidel spojených s krmením říká: „nekrmit před ježděním“?

    Řídíte se pravidlem „nekrmit před ježděním“? Přiznám se, já ano. Když je možnost, tak ze žlabu vylovím ječmen a granule čekající na koně až přijde z výběhu. Když se při sedlání náhodou ve stájové uličce objeví stájník s krmícím vozíkem, poprosím, ať ponechá krmení před boxem a do žlabu dám jen hrstičku…aby se neřeklo. Dělám to tak, je to síla zvyku. Ale podívejme se na celý problém v souvislostech. Pravidlo „nekrmit“ vzniklo v době, kdy se koně zpravidla krmili velkými dávkami obilných krmiv dvakrát denně. Velká porce ovsa nebo ječmene koním ležela v žaludku, omezovala funkci plic a vyžadovala velkou námahu při trávení. Dnes už je většina koní krmena sofistikovaněji.

    Koňský žaludek

    Kůň má nejmenší žaludek v poměru k velikosti těla ze všech domácích zvířat. Jeho objem je přibližně 8-20 litrů, což představuje poměrně malou procentuální část celkového objemu trávicího traktu koně. Vzhledem k malé kapacitě žaludku je pro koně ideální časté krmení v malých dávkách.

    Žaludek vystýlají 2 typy sliznice – žláznatá a bez žláznatá, které jsou vzájemně oddělené zřaseným okrajem (margo plicatus), což je místo, kde často dochází k tvorbě žaludečních vředů. Prostředí v žaludku je díky trávícím šťávám silně kyselé. Vnitřní sliznice je chráněna hlenem, bikarbonátem a dalšími protektivními faktory, před působením kyselých žaludečních šťáv především ve spodní části žaludku. Samozřejmě při intenzivním pohybu může dojít ke kontaktu tekutin i s méně chráněnými částmi sliznice a k jejich poškození. Předpokládá se, že rozstřikování kyselin, ke kterému dochází u koní při práci na lačný žaludek, přispívá ke vzniku žaludečních vředů.

    Pokud je tedy kůň ustájen bez stálého přístupu ke krmivu nebo pokud uplynuly více než 2 hodiny od poslední pastvy nebo krmení a lze předpokládat, že žaludek koně je již prázdný, měli byste jej před ježděním nakrmit. Ideální je seno. Už malé množství krmiva může ochránit koně před žaludečními vředy, a to dvěma způsoby. Jednak žvýkání krmiva stimuluje tvorbu slin a sliny působí v žaludku jako pufr, který udržuje pH v přijatelných mezích. A zadruhé – krmivo zaplní žaludek a tím zabrání vystříknutí žaludečních kyselin.

    Jadrnými krmivy (ať už statkovými, nebo hotovými směsmi)  krmte 4-5 hodin před intenzivní prací.

    Není žrádlo jako žrádlo

    Krmiva obecně můžeme rozdělit na krmiva objemná a jadrná. V rámci jadrných krmiv ještě můžeme hovořit o hotových koncentrovaných směsech nebo o statkových krmivech (oves, ječmen a pod.). Obyčejné seno se za poslední roky nijak výrazně nezměnilo, ale jadrná krmiva prošla velkým vývojem – respektive hotové směsi do značné míry nahradily krmiva statková.

    Granule a müsli jsou v podstatě průmyslově zpracované směsi statkových krmiv, různě nakombinované, aby obsahovaly potřebné množství energie, vitamínů a minerálů dle určení konkrétního krmiva. Koncentráty mají nespornou výhodu v tom, že jich pro pokrytí denní potřeby koně stačí často krmit výrazně méně, než u klasických statkových krmiv, což je pro koňské zažívání jednoznačně pozitivní. 

    Podávat  seno před ježděním je žádoucí a pro koně prospěšné.

    Seno ano, oves ne!

    Je důležité koni před ježděním poskytnout vhodné krmivo. Ideální je přiměřené množství sena. Seno vyžaduje hodně žvýkání, což stimuluje produkci slin, které zvyšují pH žaludku a působí proti jeho překyselení. V závislosti na tom, kdy byl kůň naposledy krmen, byste měli podávat 250 až 500 g sena na 100 kg tělesné hmotnosti. Použijte větší množství krmiva, pokud váš kůň nebyl krmen 2 a více hodin, a menší množství krmiva, pokud od posledního krmení uplynuly 2 hodiny nebo méně.

    Není vhodné krmit velkým množstvím jádra dříve než 4-5 hodin před intenzivním tréninkem. Obzvláště koncentráty bohaté na škroby a cukry – ty se z tenkého střeva vstřebávají převážně jako glukóza, která vyvolává uvolňování inzulínu ze slinivky břišní. Hladina glukózy a inzulínu v krvi po krmení na škroby a cukry bohatým krmením obvykle dosahuje vrcholu 2 až 3 hodiny po krmení a do 4 až 5 hodin se vrací k normálu. Inzulín je hormon, který dává pokyn svalům a orgánům koně, aby ukládaly glukózu do zásob.

    Pokud má tedy kůň při zahájení intenzivní práce v krvi vysokou hladinu inzulínu, není schopen mobilizovat zásoby glukózy, aby ji během práce spaloval a dodával svalům palivo. Schopnost koně spalovat tuk jako zdroj energie je při vysoké hladině inzulínu také snížena. Výsledkem je kůň, kterému velmi rychle dojdou zásoby svalové energie a rychle se unaví.

    Pokud máte koně v lehké práci, který 1-2 hodiny před nenáročným ježděním sežral menší dávku jádra, nemusíte si s tím dělat starosti. V takovém případě se nic neděje. 

    Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.

    360x360 AD
    Back to top