S Luckou Humeni jsme si povídaly o výživě koní přímo ve stájích. Bylo vidět, že prostředí stáje je pro její práci ideální místo. V rozhovoru se dozvíte, co všechno, i velmi neočekávaného, ovlivňuje výživný stav koně.
Ing. Lucie Humeni
- Výživová specialistka pro koně a zoo ve společnosti De Heus.
- Externí učitelka předmětu „Výživa zvířat“ na SŠDSAJ.
- Amatérská skoková jezdkyně.
Pracujete ve společnosti Energys. Čemu přesně ve věnujete?
Jsem výživový specialista pro koně a zoo ve společnosti De Heus, která má pod sebou značku Energys. Každopádně se věnuji poradenství i obchodu. Moje práce je trochu jiná než u klasických „výživářů na volné noze“ poskytujících převážně jen poradenství. Zajišťujeme školení v prodejnách, semináře, přednášky ve školách, vytváříme nové produkty pro trh a v rámci obchodu řešíme různé zpětné vazby a reklamace, což jsou nejčastěji přepravou poškozená balení. Především se snažíme pracovat zejména ve stájích, kde poskytujeme poradenství ohledně výživy a sestavujeme krmné dávky. Toto poradenství tvoří asi polovinu mojí práce.
Zmínila jste i „zoo“. Můžete to blíže specifikovat?
Máme sortiment pro kopytníky v zoo a další hospodářská zvířata, jako jsou ovce, kozy, králíci, skot, prasata, drůbež, ale i lamy či morčata. Naše krmiva se tedy běžně používají v mini zoologických zahradách, nicméně zavážíme také velké zoologické zahrady, a to třeba ZOO Liberec nebo ZOO Dvůr Králové, kde se používají naše krmiva například pro krmení nosorožců, žiraf, antilop a dalších zvířat. Myslím, že je možná potřeba vysvětlit celý mechanismus fungování naší společnosti. Energys spadá pod rodinnou holandskou společnost De Heus, která má zastoupení ve více než 70 zemích. Jak jsem již zmiňovala, produkujeme krmiva pro více druhů zvířat. Každé zvíře má ve výživě a krmení svá specifika a definované postupy pro sestavování krmných dávek či krmných směsí, proto jsme s kolegy rozděleni do sektorů dle druhu zvířat (koně, prasata, drůbež, skot, ovce a kozy). U koní a v drobnochovech je situace odlišná oproti velkochovům hospodářských zvířat. V tomto odvětví nejvíce produkujeme pytlovaná doplňková krmiva a sestavujeme převážně individuální krmné dávky. Naopak v sektoru skotu je běžné, že specialista pracuje taktéž s rozbory statkových krmiv, které má farmář k dispozici a následně se vybere některá z doplňkových krmných směsí. Zase trošku jinak je to u prasat a drůbeže, kde se jedná o velké objemy volně ložených kompletních krmných směsí. Samozřejmě se ve výživě a krmení jednotlivých druhů zvířat zohledňuje taktéž kategorie zvířat (chovná, výkrm, mláďata…).
Zůstaneme u koní. Jak vypadá práce výživového specialisty ve vaší společnosti?
Energys i pro drobné chovatele převzal koncept z velkochovů. To znamená, že já a kolegyně jezdíme do stájí, komunikujeme přímo se zákazníky a snažíme se jim vytvořit krmnou dávku na míru jejich potřebám a požadavkům. V praxi to znamená, že třeba majitel 10 koní mnohdy nechce mít 10 druhů krmiva, a tak hledáme optimální řešení v podobě dvou, tří druhů. Ty se pak už samozřejmě pasují individuálně na každého koně, případně se přidávají doplňky. Nicméně děláme i krmné dávky pro majitele jednoho koně.
Moderní jsou různé doplňky krmiv. Jaká je Váš názor na ně?
Osobně nejsem velkým příznivcem doplňků, ještě když se již koním zkrmuje doporučené množství krmné směsi obsahující denní potřebu minerálních látek a vitamínů. Samozřejmě, když jsou doplňky potřeba, tak je do krmných dávek používám. A teda u sportovních koní si velmi potrpím na elektrolyty.
Můžete nám popsat, jak probíhá Vaše návštěva ve stáji?
Když se jedná o individuální sestavení krmné dávky, tak ve stáji obvykle koně změřím kvůli výpočtu přibližné váhy, zhodnotím výživný stav a celkovou kondici, zjistím si základní informace o koni, využití, aktuální pracovní zátěž a ptám se, jak je doteď krmen a co majitel očekává od krmné dávky. Zhodnotím celkový stájový management a senzoricky kvalitu objemných krmiv. Na základě těchto informací a dalších výpočtů doporučím vhodnou krmnou dávku.
I stájový management hraje roli ve výživě?
Ano, a velkou. Stájový management ovlivňuje celkovou pohodu koně. Někdy může být za špatným výživným stavem neklid, špatná atmosféra ve stáji nebo nepravidelné krmení. To jsou pak koně ve stáji „skoro jak přes kopírák“. Další kapitolou je způsob, jakým je kůň ježděn. Koně jsou mnohdy ježděni nevhodně, a to má vliv na osvalení. Pro klienty mnohdy zdánlivě hubený kůň s lezoucími žebry není kolikrát hubený, ale je nedostatečně nasvalený. V takovém případě je potřeba upravit způsob ježdění, zaměřit se na budování svalstva hřbetu a krku. Při správném ježdění kůň zesílí, časem zmizí žebra i senné břicho. I v těchto případech odpovídající výživa pomůže, ale hodně záleží i právě na kvalitě pohybu.
To asi není lehké říkat majitelům, že mají i jinak jezdit? Musíte být i tak trochu psycholog.
To máte pravdu. Myslím, že se mi daří majitele navést na správnou cestu tím, že se snažím všechno zdůvodnit a vysvětlit. I při sestavování krmné dávky se snažím, aby klient pochopil, proč volím zrovna určitá krmiva či doplňky. Stejné je to i se změnami v managementu nebo ježdění. Když vysvětlím, proč je to potřeba, tak to obvykle majitel přijme. Ale ke správnému ježdění nebo jiné práci je pak již musí navést trenér.
A co seno? Pro koně je to základ krmné dávky, takže vliv na výživný stav musí mít velký.
Kvalita sena je určitě důležitá a nejen sena, ale všech dostupných objemných krmiv jako je zelená píce, sláma, siláže a další. Vždy se na seno podívám a alespoň senzoricky zhodnotím kvalitu. O kvalitě ale nevypovídá pouze barva. Důležité je zhodnotit druhové zastoupení travin, bylin nebo jetelovin, vůni, obsah příměsí nebo prašnost. Barva napoví o způsobu sušení a skladování, tedy na celkovou kvalitu má vliv též samotná sklizeň, délka a způsob skladování. Rovněž záleží na oblasti produkce, takže se dotazuji, odkud seno pochází.
Je k sestavení krmné dávky nutný rozbor krve?
Ano i ne. Někdo si dělá rozbory krve automaticky a výsledky mám následně k dispozici. Někdo rozbory nedělá. Někdo si pozve výživáře přímo na doporučení veterináře, když řeší konkrétní zdravotní problém. Obecně když kůň na krmné dávce prospívá, je v dobré kondici a podává odpovídající sportovní výkony, tak krve nejsou nutné. Stojím si za tím, že pokud člověk zná svého koně, tak by měl být schopen poznat problém dříve, než se objeví právě v krvi. Samozřejmě jsou případy, kdy jsou rozbory potřebné a je s nimi nutné pracovat při sestavování krmné dávky.
Spolupracujete s veterináři?
V některých případech konzultuji třeba právě výsledky krve s blízkými veterináři. S veterináři spolupracujeme i v rámci vytváření některých nových produktů. Dobrým příkladem je Energys Mash. Tenkrát jsme některé věci konzultovali s veterináři na klinice v Heřmanově Městci, kteří nám původně dali podnět k zařazení takového krmiva do sortimentu. Krmivo jsme následně také nabídli na klinice v Brně, kam krmivo též nyní zavážíme a máme od nich velmi dobrou zpětnou vazbu. Také v De Heus jsou na některých pozicích veterináři, takže mohu o radu požádat případně přímo své kolegy.
Kolik Vaše služby stojí?
Naše poradenství je zdarma jako služba k našemu krmivu. S výběrem krmiva z našeho sortimentu máme osobní zkušenosti, a to není něco, co se dá vyčíst z etikety nebo webu. Když zákazník odebírá krmivo nebo chce začít odebírat, myslím, že je správné mu zdarma doporučit vhodné krmivo, dávkování a případně mu poradit s dalšími již zmíněnými aspekty. U soukromých výživářů se cena pohybuje kolem 2000 Kč. K tomu případně rozbory krve kolem 2000 Kč. To dohromady není málo peněz a jsou majitelé, kteří si soukromého poradce prostě nemohou dovolit.
Řekněme, že bych chtěla změnit krmivo na základě Vašeho doporučení. Jak to v praxi udělat?
Změna krmiva je delší proces a měla by probíhat pomalu. Minimálně doporučuji týden, ale čím déle, tím lépe. U koní s onemocněním nebo po onemocnění trávicího traktu nastavuji postupné změny krmiva trvající dokonce 30 dní. V trávicím traktu koně, zejména ve slepém střevě, žijí různé mikroorganismy zajišťující trávení potravy. Toto společenství mikroorganismů označujeme jako mikrobiota a patří sem kromě bakterií také prvoci, houby, viry nebo archea. Největší zastoupení mají však bakterie. Mikrobiota ve střevech je ovlivněna složením krmiva. Než se střevní mikrobiota přizpůsobí na nové krmivo, trvá to okolo 28 dní. Při náhlé změně krmiva tedy může dojít k dočasnému nedostatečnému trávení potravy a zvyšuje se i riziko kolik a dalších onemocnění.
Za jak dlouho uvidím nebo pocítím změny na přímo na koni?
Je to individuální, ale průměrně po 1 měsíci od přechodu na nastavenou krmnou dávku. Velmi závisí na zdravotním stavu koně, věku a opět na managementu koně. U koní z opravdu špatných podmínek vidíte nějakou změnu již po týdnu. Koně, kteří jsou vcelku dobře krmeni a jen je potřeba nastavit správně práci, tak viditelnou změnu v kondici vidíte spíše až po 1-2 měsících. Pokud řešíme potřebu energie, tak tam záleží na zvoleném zdroji energie v krmné dávce. Energie z jednoduchých sacharidů se samozřejmě projeví rychleji než energie např. ze škrobu, vlákniny, tuků.
Prostřední stájí Vás evidentně baví. Jezdíte na koni?
Ano, jezdím od mala. Ke koním mě přivedla teta. Léta jsem byla spíše rekreační jezdec. Nyní mám klisnu do sportu, se kterou se věnuji parkuru, ale pouze na amatérské úrovni. Nemám žádné velké ambice. Chci především jezdit správně a stále se jezdecky posunovat. Klisna je ustájena v Královickém dvoře, kde trénujeme s Lukášem Sojkou a Veronikou Trčovou.
Jak jste se k výživě zvířat vlastně dostala?
Už na střední škole mě zajímala výživa zvířat. V dalším studiu jsem zvolila na ČZU bakalářský obor Živočišná produkce, který byl velmi obecný a dával možnost jít studovat i další obory, které mě v té době zajímaly. Nakonec jsem u výživy zůstala a vystudovala jsem v inženýrském studiu obor Výživa zvířat a dietetika. V oboru pracuji již 6 let.
Bude to znít jako klišé, ale mým cílem je spokojený a dobře nakrmený kůň, který podává dobré výkony.
FOTOGALERIE:
Foto: archiv Lucky Humeni
