MASTERSON – JEMNÁ CESTA K UVOLNĚNÍ

S Ivanou Zajíčkovou, která je jedním z nemnoha certifikovaných terapeutů Masterson Method v ČR, jsme si povídali přímo při ošetřování koně. Takže vše, o čem mluvila, jsem v tu chvíli viděla „naživo“ v praxi.

Co je podstatou Masterson Method (dále jen MM) a v čem je unikátní?

MM se zaměřuje na práci s neurologickými body na těle koně, jejím cílem je uvolnění napětí ve svalech i v kloubním aparátu. Unikátní je v tom, že při práci sledujete reakce koně. Je to práce „s koněm“, ne pouze práce „na koni“. Ošetření koně a jeho intenzitu musíme vždy těm reakcím přizpůsobit.

To je opravdu zajímavé, nikdy jsem o žádné podobné metodě neslyšela.

Ano, je to opravdu unikátní. Díky té aktivní účasti koně a naší interakci s ním je tahle metoda pro její uživatele velmi fascinující. Pokud koni nedovolíte aktivně spolupracovat během ošetření, tak metoda nebude fungovat. Aktivní zapojení koně nám ukáže, kde jsou jeho možnosti. Protože my nechceme jít za ně. Ano, chceme jít do maximálního uvolnění toho koně, ale zároveň chceme, aby to pro něj nebylo nepříjemné. Proto je nesmírně důležité koně dobře číst. Navnímat, kde má jaká omezení, a s nimi pracovat. Třeba natahování za pamlskem – to jsou jiné techniky, kdy koně mohou jít až za svoje možnosti, ale to MM nechce. Kromě uvolnění těla je MM báječná také pro zlepšení komunikace a důvěry mezi koněm a jeho majitelem.

Jaké jsou ty signály, kterými s námi kůň komunikuje? Ať už ty pozitivní, nebo ty, kde naopak říká, že máme ubrat?

Vždy koukáme na hlavu – sledujeme nadměrné mrkání, třes huby, klapání. To jsou projevy, kdy je potřeba ubrat a v takovém případě ihned zjemňujeme. Naproti tomu jsou ty úlevové signály jako odžvýknutí, odzívnutí, přetažení třetího víčka, odfrkávání, oklepávání. Neobvyklé není ani to, že se kůň začne kousat – do pektorálních svalů, do žeber – podle toho, jak to cítí, jak moc je stažený. V takové chvíli ho můžeme nechat chvilku si to zpracovat a pak pokračujeme.

Jak vlastně Masterson Method vznikla?

Zakladatelem je Američan Jim Masterson. Ten dlouho pracoval jako ošetřovatel koní a při své práci se setkal s mnoha různými koňskými fyzioterapeuty, veterináři, maséry. A někdy před zhruba 30 lety si u dvou masérů všiml, jak po jejich velmi jemném ošetření koně reagují, jak jsou uvolněni a spokojení. Naučil se nějaké jejich techniky, nastudoval a nasbíral spoustu dalších informací. Zjistil, ve kterých oblastech koňského těla se obvykle hromadí nejvíce napětí jak z fyzického, tak z psychického stresu. Měl samozřejmě zpětnou vazbu od jezdců, trenérů a postupně sestavil koncept, který je založen hlavně na reakcích koně, na parasympatiku a na tom, že my ty jeho reakce vnímáme a pracujeme s nimi. Jakmile vidíme nějaký projev diskomfortu, mrkání, třes huby, tak musíme zjemnit. Když v takovou chvíli přitlačíte, kůň jde do tenze a nepustí nás tak hluboko, jak potřebujeme. Původně ten systém sestavil sám pro sebe, vůbec to nebylo zamýšleno pro veřejnost, ale tak dobře to fungovalo, že z těch technik udělal opravdu ucelený koncept, který ošetří celého koně, a poté to začal praktikovat a ošetřovat stále více koní. Dostal se i do americké vytrvalosti, kde měl výborné výsledky, zájem rostl, a tak nějak postupně vznikly všechny ty kurzy, materiály.  Aby si majitel mohl svého koně ošetřit.

Majitel si ošetřuje koně sám? To je tedy další unikát MM!

Ano, je to tak. To je vlastně na MM naprosto zásadní a zase odlišující od jiných technik – majitel si musí s koněm pracovat sám. U každého ušetření s majitelem nacvičíme, co chci, aby s koněm dělal a proč. Majitel dostane „domácí úkol“ a já to třeba za nějaký čas přijedu zkontrolovat. Ale nemá smysl, abych jezdila jednou za několik měsíců na koně, ošetřila ho, kdy majitel s ním v mezičase nepracuje a pak řeší, že to nefunguje. Princip je ten, že se to dělá pořád. Kůň je odpovědností majitele, tak ať se o něj stará.

Takže cviky, které dostanu, jsou vlastně „na míru“…

Ano, dá se to tak říct. Na druhou stranu – vzhledem k tomu, že ti koně mají často velmi podobné problémy, tak můžu říct, že spousta majitelů dostane stejné cviky. Samozřejmě existuje nějaký postup. Cviky, které provádí terapeut, mají nějakou návaznost, ale budu se opakovat – je to o čtení toho koně a přizpůsobení přímo jemu. Dokázat dohledat, proč je tam problém a odkud to jde.

Za jak dlouho můžu vidět na koni nějaké změny, když s ním budu pracovat?

Velmi rychle, během týdne určitě. Ale samozřejmě záleží na konkrétním koni, na jeho problému a na majiteli, jak se tomu věnuje. V zásadě se dá ale říct, že skoro všichni koně mají ty nálezy hodně podobné – je to stažení v hrudním závěsu, neaktivní pánevní končetiny, blokace týlu a  beder, což je sekundární kompenzace, žeberní oblouky, ty taky kompenzují. Takže ty základy, které já majitele učím, jsou hlavně na to, aby se uvolnily lopatky, zvedl hrudní závěs, posílila spodní linie a začaly tím pádem fungovat pánevní končetiny. Ty stavy, které jsem vyjmenovala, by měly mizet velmi rychle. Samozřejmě otázka je, jestli se nám postupně neodkryjí nějaké hlubší problémy, které se v tom těle skrývaly klidně roky, nebo jestli si tělo už neudělalo nějaký kompenzační vzorec. To se stává celkem často a je to pak na dlouhodobější péči a postupnou práci s celým tělem.

Takže se vlastně přes menší problémy dostaneme k těm větším…

Dá se to tak říct. Jim Masterson učí, že jeho cvičení je jako odlupovat vrstvy cibule. Nejdříve odstraníme svrchní slupku a postupně se dostáváme hlouběji. Když s koněm začneme cvičit, tak nejdříve uvolňujeme ty hlavní stažené partie, posilujeme rovnováhu, rovnáme postoj, upravujeme pohybový vzorec – tak, aby se dané zvíře cítilo dobře, mělo zdravý volný pohyb, správně zatěžovalo končetiny. Než se nám podaří tohoto stavu dosáhnout, tak se během toho procesu často objevují problémy, které kůň dlouhodobě kompenzoval. Slabá hlezna, kolena, neaktivní záď – i když má majitel pocit, že kůň chodí od zádi, tak to nemusí být pravda. Pak se tenze objevuje ve staženém hrudním závěsu, žeberních obloucích, lumbální oblasti a hamstringu a to pak kompenzuje týl. No a my postupně naší prací ty oblasti uvolňujeme. Díky tomu může kůň postupně svůj pohybový vzorec měnit a rovnat se. Styl a režim cvičení vždy přizpůsobujeme tomu, jak kůň reaguje, co dalšího nám na sebe prozradí a jaký je náš další cíl. 

V takových případech je ale asi potřeba, abyste koně navštěvovala častěji, že?

Je to tak. Je potřeba, aby se majitel průběžně ozýval, stav spolu konzultujeme, upravíme cviky, a podle potřeby domluvíme další mou návštěvu. 

Jaká by měla být intenzita té mojí práce?

Vždy určitě přední i zadní končetiny, třeba při čištění nohou, a k tomu přidat jeden další cvik. Pokaždé jiný. Aby se pracovalo průběžně s celým tělem. No a potom případně dle dalšího vývoje 🙂

Jak jste se k MM dostala vy? Čím si vás získala natolik, že jste se rozhodla stát MM terapeutem?

Vlastně úplně náhodou, přes internet. Dělala jsem dřív klasické fyzio, ale chtěla jsem si dohledat nějakou hodně ucelenou techniku, která by víc řešila právě ty reakce koně, hledala jsem a našla jsem MM, která mě hned velmi zaujala. Měla jsem velké štěstí a dostala jsem se přímo k Jimovi Mastersonovi, který tehdy ještě učil a jezdil do Anglie. Takže metodu jsem se učila v Anglii, praxi jsem pak dělala v Anglii, Německu a Polsku, no a potom jsem vlastně přivezla MM do Česka.

Kolik MM certifikovaných terapeutů teď v ČR vlastně je a jak se takovým terapeutem můžu stát?

Aktuálně jsme 4, ale samozřejmě jsou tu nějací studenti, kteří by snad měli být v letošním roce už taky certifikovaní, pokud to stihnou. Jinak příští rok už bude studentů zase víc, protože já jsem začala MM učit – víkendové semináře a praxe, v češtině, takže ten zájem je tady větší. Ale tu hlavní část těch kurzů je nutné si stále udělat v zahraničí. Jinak ten postup nebo průchod tím vzděláním je takový, že nejprve absolvujete víkendový seminář. Když chcete jen ošetřovat svého koně doma, tak vám to bohatě stačí. Pokud chcete ve vzdělávání pokračovat, tak na stránkách mastersonmethod.com je seznam všech kurzů, které se pořádají. Na víkendové semináře navazuje kurz Advanced, dále samozřejmě musíte absolvovat nějakou praxi atd. To celé trvá zhruba 2 roky. Na tom webu máte také uvedeno, v jakém jazyce se to učí, takže podle toho si můžete vybrat.

Jak moc je třeba ta angličtina náročná? Protože někdo se může samozřejmě bát, že to bude moc odborné, a třeba ho to odradí.

Není to těžké, ta angličtina je celkem jednoduchá. Navíc MM je primárně založená na rukách. Celé to trvání těch kurzů vy vlastně pracujete s těmi koňmi, není to, že byste seděla někde v učebně a poslouchala. Na závěrečnou certifikaci je potřeba mít okolo 400 hodin potvrzené praxe. Zkrátka ty ruce jsou základ. Pracujeme s pěti různými tlaky, které se používají při různých technikách, a to vše je potřeba si osahat a navnímat. Naučit se číst toho koně, což je asi to nejtěžší a trvá to určitě několik let, než se v tom člověk lépe zorientuje.

Zmiňujete 5 tlaků, mohla byste nám je vysvětlit?

MM používá 5 tlaků, které jsou rozděleny podle intenzity, a i jejich názvy vlastně přibližují jejich sílu. Je to ale opravdu velmi jemná metoda, takže nejčastěji se pracuje s opravdu minimálními tlaky a lehkými doteky. Ty tlaky se opravdu jmenují podle jídla, aby si to lidé byli schopni představit.

1. air gap – vzduchová štěrbina
   ruka nad tělem koně – používá se na začátku, pokud se kůň bojí, nebo má vetší bolesti, koně to zklidní, začne se uvolňovat
2. egg yolk – vaječný žloutek
   tlak jemný, jako byste se dotýkala syrového žloutku a neprotrhla ho – používá se na meridiány, hledání reakce, uvolňování bodů na zádi, jemné mobilizační techniky krční páteře, hrudního závěsu
3. grape – hroznové víno
   tlak abyste zmáčkla hrozen vína bez zničení – používá se na většinu technik, stejně jako egg yolk – mezi těmito tlaky se zjemňuje nebo přitlačuje
4. soft lemon – měkký citron
   tlak při zmáčknutí citronu – mobilizace hrudní páteře, vlnění za základnu ocasu atd. 
5. hard lime – tvrdá limeta
   silný tlak – téměř se nepoužívá, pouze při výrazném uvolnění při mobilizaci páteře krční a hrudní

Jak se vám pracuje s koňmi, kteří na sobě své pocity nechtějí dát znát, případně s koňmi přecitlivělými? Protože každý ten tlak vnímá jinak a jinak na něj reaguje.

Vždy se musíte řídit reakcemi a přizpůsobit intenzitu tlaku. A nikdy nespěchat. U koní, kteří nedávají své reakce moc najevo, si na ně musíte vždy počkat. Nejhorší je to spěchání a nedat koni ten čas, aby si odžvýknul, prozívnul. Tihle koně zkrátka potřebují víc času a musí ho dostat, dostat tu pauzu, aby si tam došli, protože jinak kůň půjde do obrany. Když jsou koně citliví nejen ve smyslu citlivosti na dotek, ale mají hodně výrazné reakce – často zívají, žvýkají, okusují se, oklepávají, tak jen svou práci zjemním a pokračuji dál. Nemůžeme pořád čekat až dozívá, to bychom nic neudělali, ale zároveň se nepřestáváme dívat na koně a vnímat ho. Přizpůsobit se. Ono se to taky hodně mění, u prvního ošetření se kůň chová jinak než u desátého. Tyhle signály jsou často blokovány třeba i managementem, zkušenostmi, postavením ve stádě. Na to se samozřejmě také vždy vyptávám, jestli ten kůň nemůže mít nějaký problém, který skrývá. Může třeba stát vedle koně, který je víc dominantní, nebo naopak nejníž ve stádě, a pak je pro něj taky problém to své „slabé místo“ ukázat.

Je MM určena pouze pro koně, nebo se dá aplikovat i na jiná zvířata?

Ten koncept vznikl pro koně a teď nově vyšla kniha i s ošetřením pro pejsky. Ta je zatím ale jen v angličtině. Ale v zásadě je to aplikovatelné i na jiná zvířata. Protože v tom parasympatiku fungují všichni stejně, ty jemné techniky se nemusíte bát použít a zklidnění byste měli vidět.

NÁŠ TIP:

Kniha Terapie koní podle Mastersona je skvělým průvodcem pro všechny, kteří by se chtěli se svým koněm ponořit do této jedinečné uvolňovací techniky.

Máte spíš poctivé klienty, nebo spíš ty, kteří se na cvičení vyprdnou? A jsou to spíše hobby jezdci, nebo i klasičtí „sporťáci“?

Mám klienty napříč disciplínami – jak hobby jezdce, tak parkuráky, drezuráky, koně pro working i pár vozatajců. Je to pestré. A z naprosté většiny mám ty poctivé, a jsem za to moc ráda. Ozývají se mi lidé, kteří mají o tenhle způsob práce s koněm zájem a vědí, co to obnáší. Vědí, že MM je opravdu založená na tom, že majitel si cvičí sám, učí se vnímat svého koně a sledovat ty změny. Není to jen pasivní protažení a „prokřupání“, které se udělá před sezónou a po ní a konec. Takže skutečně drtivá většina mých klientů se mnou spolupracuje dlouhodobě a poctivě. Na těch koních je to opravdu vidět.

A ještě poslední otázka. Kůň si během celého ošetření hrál s vodítkem, kousal ho. Vadí to?

Je to uklidnění, často to koně dělají, než začnou zívat a žvýkat. Samozřejmě netolerujeme, když jde ten kůň do majitele nebo do mě. Ale hodně koním třeba právě to kousání vodítka opravdu pomůže.