NEPOSTRADATELNÝ SELEN

Selen je mikroprvek, což znamená, že je v potravě koně potřebný ve stopovém množství, které se měří v miligramech.
 

Mezi další mikroprvky patří například měď, zinek, železo, mangan a jód. Oproti tomu makroprvky – například vápník, fosfor, hořčík, sodík a draslík – jsou potřebné v gramových množstvích.

Moc důležitý selen

Přestože je selen potřebný v nepatrném množství, hraje důležitou roli v metabolismu nejen koní. Je nezbytnou součástí enzymu glutathionperoxidázy. Tento enzym chrání buňky před oxidačním poškozením volnými radikály jako jsou vodík a lipoperoxidy, které vznikají při metabolických procesech. Selen je také důležitý pro funkci jodtyronin 5- dejodinázy, která odstraňuje jód z hormonu štítné žlázy T4 a dává vzniknout většině cirkulujícího hormonu T3 – formě, která působí prakticky na každou buňku v těle. Dále je selen součásti aminokyseliny selenocystein, která je například důležitá pro vznik enzymů glutathionperoxidázy a dejodinázy.

Selen ovlivňuje:

• Svaly: prevence svalových poruch jako myopatie a nutriční svalová dystrofie
• Imunitní systém: posiluje odolnost proti infekcím
• Štítnou žlázu: důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy
• Plodnost: podporuje reprodukci u klisen i hřebců

Kolik selenu kůň potřebuje?

Doporučená denní dávka selenu pro koně závisí na hmotnosti, věku a zátěži. Obvykle se doporučuje příjem u koně o váze 550 kg asi 2 mg. Ale v závislosti na využití koně se lze setkat i s rozdílným dávkováním. Dospělému koni v nízké zátěži postačí 1 mg selenu na den, oproti tomu sportovní kůň může potřebovat až 3 mg. Nároky březích a kojících klisen se pohybují mezi 2-3 mg, na druhou stranu hříběti po odstavu stačí 0,5 mg den. Obecně se za horní bezpečnou hranici považuje dávka 5 mg selenu denně.

Krevní testy představují nejpřesnější metodu zjištění hladiny selenu v těle – měří se hladina selenu v krvi nebo aktivita glutathionperoxidázy. Nedostatek selenu se projeví svalovou slabostí, celkovou bolestivostí, sníženou výkonností, špatnou kvalitou srsti, pomalým línáním, oslabenou imunitou, častými infekcemi, případně potížemi s reprodukcí.

U selenu platí dvojnásob, že je potřeba dodržet denní dávku. Při zvýšeném příjmu selenu může dojít k předávkování až k otravě selenem. Předávkování se projevuje ztrátou chuti k jídlu, letargií, poškozením kopyt v podobě prasklin a drolivé rohoviny, vypadáváním žíní z hřívy a ocasu, v těžkých případech otravy dochází i k selhání orgánů a paralýze.

V jakých krmivech se selen nachází?

Základem krmné dávky všech koní by mělo být kvalitní seno, senáž nebo pastva. U píce a sena závisí obsah selenu na obsahu tohoto mikroprvku v půdě. Je-li půda na selen bohatá, bude i seno na selen bohaté. A platí to i opačně. Nicméně v ČR je půda obecně chudá na selen, takže přirozené zdroje v běžném krmivu často nestačí a je nutné doplňovat selen formou minerálních doplňků. Oves a ječmen jsou na selen poměrně chudé. Selen se nachází třeba ve lněném semínku, které obsahuje 0,3–0,5 mg selenu na 1 kg suché hmoty. Semínko je zkrmováno v poměrně malém množství, například při dávce 100 g lněného semínka denně z něj kůň získá asi 0,03–0,05 mg selenu, což je poměrně nízká hodnota oproti jeho denní potřebě (cca 2 mg). Obdobný obsah má i slunečnicové semínko. Bohatá na selen je rybí moučka či pivovarské kvasnice (selenové pivovarské kvasnice), ale ty se ve výživě koní používají méně často.

Dodávání selenu v krmných doplňcích

Správné doplňování selenu je klíčové – příliš málo i příliš mnoho selenu může mít vážné následky. Ideální je doplňování selenu na základě rozborů. Testovat lze krev koně, krmivo (seno i jádro) nebo půdu, na které se pěstuje seno, a z výsledků vyhodnotit denní příjem selenu v krmné dávce koně.

Selen v krmných doplňcích pro koně může být v organické nebo anorganické formě, přičemž každá má jinou vstřebatelnost a využitelnost v těle.

Organické formy selenu mají lepší vstřebatelnost, která se pohybuje kolem 80–90 %, a zároveň se lépe ukládají do tkání. Organické formy působí dlouhodobě. V doplňcích se nejčastěji objevují jako:

• Selenomethionin – nejlépe využitelná forma, přirozeně se vyskytuje v rostlinách
• Selenocystein – další biologicky aktivní forma, která se podílí na enzymatických reakcích
• Selenizované kvasnice – obsahují selen v přirozené organické formě (hlavně selenomethionin)

Anorganické formy selenu (seleničitan sodný Na₂SeO₃ a selan sodný Na₂Se) jsou v těle rychleji dostupné, ale mají vstřebatelnost pouze kolem 30–50 %. Zároveň s sebou nesou vyšší riziko toxicity při předávkování, protože se nehromadí v těle přirozenou cestou v tkáních. Přípravky s anorganickým selenem jsou zpravidla levnější.

Z toho vyplývá, že při výběru krmného doplňku se selenem je ideální, aby obsahoval selen v organické formě, případně kombinaci organické a anorganické formy pro rychlý i dlouhodobý účinek.