Přestože se omrzliny u koní běžně nevyskytují, mohou být velmi bolestivé, léčení bývá zdlouhavé a mohou mít i trvalé následky. Zvýšenou péčí a ostražitostí v mrazivém počasí můžete koně před bolestivými komplikacemi omrzlin ochránit.
Jak omrzliny vznikají
Při extrémně nízkých teplotách se v těle snižuje prokrvení v okrajových částech a tkáně prochladnou. Přestože se nejedná o běžný jev, omrzliny mohou vzniknout, když tekutina v buňkách vytvoří ledové krystalky, které rozbijí nebo poškodí buněčné membrány a způsobí tak trvalé poškození. Nejčastěji jsou u koní omrzlinami postiženy špičky uší, u hřebců a valachů může být postižen penis. Postiženy mohou být také nohy, zejména v oblasti korunky, kde se kopyto stýká s kůží.
Koně jsou na mráz od přírody dobře vybavení hustou srstí a schopností vytvářet si vlastní teplo trávením. Avšak v extrémních mrazech, zejména pokud kůň nemá žádný úkryt před větrem, mohou omrzliny vzniknout. Riziko omrzlin je vyšší, pokud je kůň mokrý v důsledku deště nebo pocení, a poté je vystaven nízkým teplotám. K omrzlinám přispívá také stání v blátě či mokru, i když koně mohou pobývat ve sněhu bez jakýchkoli neblahých následků.
Obecně, starší koně jsou k omrzlinám náchylnější. Mohou za to časté přidružené zdravotní problémy, jako je třeba artróza, která starším koním brání se tolik pohybovat a tím rozproudit dostatečně krevní oběh. Samozřejmě k omrzlinám bude náchylnější kůň, který je hubený nebo ve špatné fyzické kondici. Zdravá vrstva tuku a dobrá výživa v chladných zimních měsících jsou základem prevence. Starší či slabší koně mohou také častěji ležet – koně ležící venku ve velkých mrazech jsou ohroženi vznikem nejen omrzlin, ale hrozí u nich i podchlazení, což může mít fatální následky. Zranitelná jsou i novorozená hříbata. I když v našich zeměpisných šířkách se většina hříbat rodí na jaře, některé hřebčíny či chovatelé mají první porody už začátkem roku a musí pak hříbátka držet v teple.
Jak poznat omrzliny?
Rozpoznat omrzliny u koní v jejich počátku není snadné, kůži kryje srst a na první pohled lehčí omrzliny snadno přehlédnete. Prvotním znakem je výskyt bledých míst, která signalizují nedostatečné prokrvení pokožky. Namrzlá kůže je bělavá, postupně sivě modrá a studená. Je necitlivá na dotek. V pozdější fázi patří ke klinickým příznakům omrzlin otok nebo puchýřky s čirou nebo zkalenou tekutinou. Objevit se mohou i červené nebo černé skvrny, šupinatá kůže, později kůže černá.
Provádějte každodenní kontrolu koní, zejména při extrémně nízkých teplotách nebo za počasí, kdy dochází ke kombinaci větru, srážek a nízkých teplot. Hledejte zjevný rozdíl mezi normální a omrzlou tkání a také bledá místa, která naznačují nedostatečné prokrvení. Jen tak můžete zachytit případné omrzliny včas a vyhnout se trvalým následkům.
První pomoc a léčba omrzlin
V případě, že máte podezření na omrzliny, pokud je to možné, přiveďte koně do teplého přístřešku. Nesnažte se postižené místo rychle ohřát, ideální je přiložit obklad o tělesné teplotě koně (maximálně 40 °C). Místo netřete, nemasírujte, nefénujte. Zavolejte veterináře, který rozpozná rozsah poškození a předepíše potřebné léky. Ty mohou zahrnovat nesteroidní protizánětlivé léky ke snížení bolesti a zánětu, případně antibiotickou mast k prevenci lokální infekce. V závažnějších případech může kůň potřebovat systémové antibiotikum k potlačení infekce a další léky. Může být nutný chirurgický zákrok k odstranění odumřelých tkání.
Prevence omrzlin u koní
Koně mají velice širokou tzv. termoneutrální zónu, obvykle se uvádí 0-25 °C (některé zdroje uvádějí 5-25 °C), v tomto teplotním rozmezí nemusí vynakládat energii na zahřátí nebo ochlazení. Pod touto hranicí by koně dlouhodobě pobývající venku měli mít vždy možnost ukrýt se před větrem a srážkami. Při krátkodobém pobytu ve výběhu koním postačí ochrana kvalitní výběhovou dekou. Pobyt venku je samozřejmě pro koně zcela zásadní a ve všech směrech prospěšný, ale pokud máte koně z rizikových skupin, nechte je v extrémně chladných a větrných dnech ve stáji.
Zajistěte koním dostatečnou výživu a během chladných období jim zvyšte příděly sena, protože při trávení vlákniny vzniká značné množství tepla a pro koně je to nejlepší způsob jak se zahřát. Při poklesu teplot pod -10 °C je vhodné navýšit i objem jadrného krmiva, případně přidat k jádru olej, aby byl pokryt zvýšený výdej energie. V chladných měsících zajistěte koním stálý přístup k ohřívanému zdroji vody. Méně pití může být příčinou koliky nebo dehydratace. Dehydratace ovlivňuje pohyb krve periferní tkání, což zase zvyšuje riziko omrzlin.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
