Použité stelivo a způsob stlaní je důležitou součástí stájového managementu koně. Klasikou v našich podmínkách je sláma nebo dřevitá podestýlka, tedy piliny, hobliny, někdo používá dřevěné pelety, v posledních letech se objevují i různé zbytkové podestýlky například z konopí apod. Podívejme se teď na možnosti podestýlání detailněji.
Základním požadavkem na stelivo v koňských boxech je co schopnost největší absorpce tekutin a vlhkosti. Navíc by podestýlka měla být pro koně bezpečná i ze zdravotního hlediska, tedy měla by být bez prachových částic, prostá spor plísní či jiných patogenů, nedráždivá. Také musí poskytovat koni dostatečné pohodlí při ležení, nesmí klouzat při ulehání ani vstávání. Navíc ideální podestýlka by měla být snadno a kontinuálně dostupná, lehce kompostovatelná, lehká při manipulaci, dobře skladovatelná a samozřejmě také levná. To je docela hodně požadavků na něco, co má tak krátkou životnost, jako podestýlka v koňském boxu.
Primárním účelem podestýlky je absorbovat moč a vlhkost, ale jak vyplývá z výše uvedeného, při výběru typu podestýlky není absorpce moči jediným faktorem. Důležitými faktory jsou tedy také:
- Typ ustájení koně.
- Skladovací možnosti a jejich dostupnost nákladními auty a mechanizací.
- Zdravotní požadavky koně, případně jezdce, včetně alergií apod.
- Způsob manipulace s podestýlkou a ukládání hnoje.
- Dostupnost různých typů podestýlek.
- Vlastní náklady na podestýlku a její dopravu.
Sláma
Sláma představuje v našich krajích tradiční podestýlku pro koně. Nejčastěji se používá sláma pšeničná, která dobře saje, obvykle je snadno dostupná, bývá méně zaplísněna a koním ani moc nechutná. Naopak ovesná sláma koním chutná náramně, a tak není pro stlaní koní nejvhodnější volbou. Ječná sláma je světlá, hůře saje a stejně jako sláma žitná je plná osin. Ale obecně v porovnání s jinými typy steliv dlouhá pevná stébla žádné slámy nesají příliš dobře. Sláma jako podestýlka slouží spíše k vytvoření jakési „izolační vrstvy“ mezi koněm a močí soustředěnou na podlaze boxu, z toho plyne i vysoká spotřeba slámy v porovnání s jinými podestýlkami. Vyšší spotřeba slámy s sebou nese vyšší nároky na skladovací prostory, větší náklady na manipulaci, větší produkci hnoje a náklady na jeho uložení i opětovnou manipulaci a tudíž i nároky na drahou lidskou práci. Na druhou stranu o slaměný hnůj je zájem ze strany farmářů a zahradníků. Zmiňme také, že další značnou nevýhodou slámy je fakt, že je prašná, může být plesnivá nebo napadená houbami (námel na žitě) a to je rizikovým faktorem pro vznik dušnosti či alergií koní. Dále se ve stájích, kde se používá jako stelivo sláma, hromadí čpavek, který také dráždí dýchací cesty a mnohdy bývá označován právě jako vysoce rizikový faktor pro koně se sklonem k alergii nebo dušnosti. Jak bylo uvedeno, někteří koně navíc slámu s oblibou žerou, ovšem ta v příliš velkém zkonzumovaném množství neprospívá trávení a může být dokonce příčinou koliky.
Na druhou stranu, výhodou slámy je zpravidla její obvykle snadná dostupnost, relativně nízká cena a dobrá kompostovatelnost. Produkce slámy nicméně v posledních letech díky nově vyšlechtěným odrůdám obilnin s kratšími stvoly a nechávání vyšších strnišť klesá. V důsledku sucha a nedostatku sena dochází i ke zkrmování slámy a tak toto dříve velice levné a dostupné stelivo může být hůře dostupné.
Nařežte to
Mnoho výše popsaných nevýhod slámy řeší její mechanické zpracování. Pšeničná sláma je zpracovávána řezáním. Stébla slámy jsou zpravidla rozřezána podélně, aby se vlhkost mohla snáze dostat k savé části stébla, a zároveň krácena na délku cca 8-12 cm, aby se se slámou lépe pracovalo. Takto zpracovaná sláma je i odprášena. Po této úpravě sláma dobře saje a skvěle se kompostuje. Řezaná sláma je dodávána v praktických v balících, se kterými se dobře manipuluje. Výhodou je i nižší spotřeba oproti klasické slámě, nicméně její pořizovací cena je vyšší. Dalším typem mechanického zpracování je lisování, kdy je sláma vysokým tlakem stlačena a tím jsou mechanicky poškozena stébla, která následně lépe sají vlhkost. Výhodou takto lisované slámy je i to, že se snižuje její objem, a tak i náklady na dopravu.
Neméně důležité je vhodné uskladnění slámy pro stelivářské nebo krmivářské účely. Hlavním parametrem je udržení nízkého obsahu vody. Za hranici pro minimalizaci rizika napadení plísněmi, hnilobou, houbami apod., se považuje vlhkost do 17 %. Ideální je uskladnění slámy v zastřešených objektech se zpevněnou podlahou, na které jsou balíky uloženy na roštech. Nouzově lze lisované balíky skladovat i venku zakryté plachtami, dostatečně slisované balíky pak navlhnou pouze na povrchu a do vnitřních vrstev voda neproniká a kvalita slámy uvnitř balíků zůstává víceméně nezměněna.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.
