Jako jezdec si musíte osvojit schopnost udržet rovnováhu na pohybujícím se koni, aniž byste spadli. Bez toho jezdit prostě nejde!
Nejezdci občas říkají: „Prostě si na toho koně sedneš, sedíš a kůň jede sám. Je to jako v autě, to není nic těžkého.“ Ale my jezdci víme, že kdo nezkusil ani netuší, kolik malých a velkých svalů je potřeba k tomu, aby jezdec jen udržel balanc. Rovnováha je o tom, že se jezdec musí naučit udržet balanc a rytmus na pohybujícím se koni ve všech chodech, a to jak ve vertikálním, tak i v horizontálním směru. Rovnováha s rytmem úzce souvisí. Bez dobré rovnováhy se z nikoho dobrý jezdec nestane.
Rovnováha „v sedle“
Rovnováha se často používá ve spojení s pojmy jako stabilita a držení těla. V jezdectví často hovoříme o vybalancovaném sedu. Pokaždé, když kůň udělá krok, chceme, aby tělo udrželo rovnováhu a pohyb vybalancovalo. Klíčové však při jízdě na koni je, aby tělo jezdce reagovalo s pohybem koně, a ne až po něm. Pokud totiž budete neustále reagovat až po každém kroku, budete se jen a pouze snažit rovnovážný stav napravit místo toho, abyste v rovnováze zůstali a pohybovali se s koněm.
Rovnováha „na zemi“
O vlastní rovnováze na zemi jako jezdci zpravidla příliš nepřemýšlíme. Ale platí, že čím více zlepšíme rovnováhu mimo koně, tím lépe se nám bude potom dařit v sedle. Dobré držení těla a rovnováha mimo sedlo se při jízdě projeví právě vybalancovaným sedem. To pomůže koni se lépe uvolnit a uvolnění jde ruku v ruce s harmonickým jezdeckým projevem. Dobrá rovnováha navíc pomůže jezdci nevypadnout ze sedla, když kůň klopýtne nebo se lekne a uskočí.
Vyvážený jezdec
Nemůžete mít kontrolu nad rovnováhou koně, dokud nemáte kontrolu nad svou vlastní. Když jste v rovnováze, jste vůdcem, který dohlíží na délku kroku, rychlost, rytmus a směr svého koně. Abyste byli vyrovnaní, musíte mít správnou jezdeckou pozici – musíte sedět rovnoměrně na obou sedacích kostech, být vycentrovaní v těle a silní ve střední části těla. Nevyvážený jezdec není schopen jezdit na koni vyváženě. A kůň se místo práce musí soustředit na vyvážení svého jezdce.
Rovnováha – jak funguje?
U člověka jsou za rovnováhu zodpovědné vestibulární a proprioceptivní systém.
Vestibulární systém se nachází ve vnitřním uchu, a je zodpovědný vnímání polohy a zrychlení, tedy přenos pohybu vpřed, vzad, nahoru a dolů a za otáčení.
Proprioceptivní systém je nervový systém, který přijímá informace z receptorů v kloubech, šlachách a svalech – tzv. proprioceptorů. Ty registrují změny polohy těla rychleji než receptory ostatních smyslů. Proprioceptory jsou propojeny se všemi ostatními receptory a tvoří kompletní funkční celek. Pomáhají jezdci sledovat pohyb koně. Aby člověk získal vysokou citlivost, musí tyto systémy trénovat. Pro dobrou rovnováhu potřebujeme dobrou propriocepci, reaktivní nervosvalový systém, dostatečnou svalovou aktivitu a také koordinaci.
Klus je kritický
Krok, jako nejpomalejší chod, je na udržení rovnováhy obvykle bezproblémový. Stejně i pravidelný houpavý cval většině jezdců nedělá zásadní problémy. Kritickým chodem je klus, kdy se nohy koně pohybují diagonálně. Pocitově pro jezdce se hřbet koně střídavě zvedá a klesá a zároveň se pohybuje ze strany na stranu. Jezdcova váha se tak přesouvá ze strany na stranu v kombinaci s pohybem vpřed. Při lehkém klusu navíc jezdec vysedává a část doby nemá zadek usazený v sedle. Pokud je jezdec asymetrický, bude dosedat jinak na pravou a jinak na levou stranu, což pravděpodobně ovlivní rovnováhu koně.
Jak rovnováhu zlepšit?
Ideální je pracovat na naší rovnováze pořád a stále! Prvním krokem je správné držení těla. K tomu lze využít různé balanční podložky pro sezení či stání, balanční židle určené k práci u počítače apod. Existují soubory cvičení zaměřené na podporu rovnováhy, a i mnoho cvičebních pomůcek. Zkuste cvičení na gymnastickém míči, kterým zvyšujeme zátěž svalů v dynamickém prostředí, obdobně jako je to při jízdě na koni.
Jízda na holém hřbetě nebo v sedle bez třmenů také pomáhá jezdci najít při jízdě na koni dobrou rovnováhu. Dalším užitečným cvičením je provádění cviků v sedle, kdy se jezdec ohýbá střídavě k jedné a druhé noze, natahuje se dopředu po krku či se v sedle různě přetáčí a naklání. To může pomoci být uvolněný a pružný a soustředit se na to, aby ho kůň „rozpohyboval“. Rovnováha je totiž dynamický stav. Důležité je, aby jezdec nebyl pevně zatlačen do strnulé pozice!
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.