Roztoči jsou osminozí pavoukovci žijící v našich domovech, ve stájích, na kůži koní nebo v ní. Roztoči jsou všude kolem, co o nich víme?
Roztoči se obvykle živí kožními šupinkami a sekrety a způsobují silné svědění. Tito drobní parazité jsou nejen nepříjemní, ale mohou být pro koně i nebezpeční. Zde se dozvíte o důsledcích napadení roztoči a co proti nim můžete udělat.
Kdo jsou roztoči?
Roztoči jsou pavoukovci. Vyskytují se po celém světě v různých formách a v nejrůznějších prostředích. Nejznámějším a také největším druhem je klíště. Ostatní druhy jsou viditelné pouze pod mikroskopem. Všem roztočům jsou společná jejich vývojová stadia: od vajíčka přes šestinohou larvu, stadium nymfy až po dospělého osminohého roztoče. Je známo asi 30 000 druhů roztočů: přibližně polovina z nich žije v půdě a živí se rostlinnými pletivy. Pouze několik druhů roztočů jsou parazité, závislí na kůži nebo krvi jiných živočišných druhů. Tito roztoči kolonizují hostitele – teplokrevné živočichy. Někteří roztoči jsou stálými, nepozorovanými hosty koní.
Nebezpeční roztoči
Roztoči u koní způsobují kožní onemocnění zvané svrab, které je vysoce svědivé a nepříjemné. Parazité se zavrtávají do kůže koně, kde kladou vajíčka a způsobují podráždění, zarudnutí a tvorbu šupinek. Koně se mohou škrábat a kousat. Intenzivní drbání vede ke ztrátě srsti, podráždění, chronickým změnám na kůži a sekundárním infekcím zaneseným do rozdrbaných míst.
Vzhledem k tomu, že mnozí z roztočů mohou žít až deset týdnů bez hostitele, je obtížné je z prostředí odstranit. Vrcholná sezóna výskytu roztočů je na podzim a v zimě, kdy koně tráví více času ve stáji a jsou zadekováni. Obecně, roztočům se daří ve vlhkém a teplém prostředí, v zablácených výbězích a v podmínkách s nedostatečnou hygienou. Koně ve výběhu se však mohou nakazit také z vlhké trávy na pastvinách. Oslabená kůže, změkčená neustálou vlhkostí, se stává živnou půdou pro škůdce.
Pokud má veterinář podezření, že má kůň kožní roztoče, provede seškrab z kůže. Z postižených míst se seškrábnou malé vzorky kůže, které se vyšetří pod mikroskopem, aby se přesně určil druh a stanovila vhodná léčba.
Kteří roztoči napadají koně?
- Chorioptes equi
Koně často trpí svrabem způsobeným specifickým roztočem strupovkou koňskou (Chorioptes equi). Jedná se o roztoče žijícího na povrchu kůže, který se živí kožními buňkami a sekrety. Nejlépe se mu daří na nohách koní s rousy, ale postihnout může všechna plemena. Projevuje se vznikem lézí na nohách. Nejprve se objevují šupinky, uzlíky, po nichž následuje vypadávání srsti, vznik krust a ztluštění kůže. V některých případech se vyvíjí mokvající místa, která mohou být vstupní branou pro druhotné infekce. Pokud zárodky proniknou do podkoží, mohou způsobit flegmónu.
Napadení koně mohou dupat nohama nebo třít jednu nohu o druhou nohu nebo předmět. Strupovku koňskou lze nalézt i u koní bez příznaků onemocnění, tato zvířata jsou „tichými přenašeči“ a přispívají k šíření roztočů ve stádech.
Klinické příznaky ustupují v létě, ale vracejí se s návratem chladného počasí. Průběh onemocnění je bez léčby obvykle chronický, nicméně prognóza je při léčbě příznivá. Lokální a perorální léčba určená veterinářem bývá účinná. - Psoroptes equi
Svrab způsobený roztočem Psoroptes equi u koní se projevuje silným svěděním, které vede ke škrábání a otírání postižených míst. Jedná se o rychle se šířící svrab. Obvykle se vyskytuje na povrchu kůže v oblastech s hustší srstí, jako je hříva, kohoutek, záď a břicho. Roztoči žijí na povrchu kůže a živí se tkáňovým mokem, což zhoršuje stav kůže. Na kůži se objevují zarudlé skvrny, strupy a šupinatění, především na hřívě, kohoutku, břiše a zádi. Kůň může být neklidný, ztrácet srst v postižených oblastech a v důsledku neustálého drbání si kůži může poranit, což otevírá cestu pro sekundární infekce. - Sarcoptes scabiei var. equi
Roztoči Sarcoptes scabiei var. equi z čeledi Sarcoptidae způsobují hluboký svrab u koní, který je velmi svědivý. Postihuje nejčastěji oblasti s tenčí kůží, jako jsou hlava, uši, krk, hrudník a málo osrstěné dolní části končetin. Projevuje se tvorbou zarudlých pupínků, strupů a zhrubnutím kůže, zejména na hlavě, krku, hrudníku a končetinách. Tito roztoči se zavrtávají do horní vrstvy kůže, kde se živí tkání a kladou vajíčka, což způsobuje další podráždění. Kvůli intenzivnímu svědění se koně neustále škrábou, což může vést k vypadávání srsti a hlubším otevřeným ranám, které se snadno infikují. Koně často hubnou. Léčba zahrnuje aplikaci antiparazitárních přípravků a karanténu infikovaných zvířat, aby se zabránilo šíření nákazy. - Demodex equi
Svrab způsobený roztočem Demodex equi z čeledi Demodecidae je méně častý a postihuje hlavně oslabené nebo imunitně kompromitované koně. Projevuje se tvorbou uzlíků a lézí na kůži, často kolem očí, na krku, ramenou a přední části těla. Tyto uzlíky mohou obsahovat hnis a při jejich prasknutí může dojít k sekundárním bakteriálním infekcím. Na rozdíl od jiných druhů svrabu není Demodex equi doprovázen intenzivním svěděním, ale může způsobit výrazné estetické problémy a diskomfort. Diagnóza se potvrzuje mikroskopickým vyšetřením kožního seškrabu, přičemž léčba zahrnuje lokální antiparazitární přípravky a podporu imunitního systému. - Roztoči z čeledi Trombiculidae
Trombikulidní roztoči (čeledi Trombiculidae), známí také jako „sametky“, způsobují přechodné podráždění kůže známé jako trombikulóza. Larvální stádium těchto roztočů se přichytává na hostitele, včetně koní, a vylučuje enzymy, které tráví kožní buňky, což jim slouží jako potrava. U koní se to projevuje svěděním, zarudnutím, otoky a tvorbou drobných puchýřků či strupů v oblastech s tenčí kůží, jako je břicho, slabiny nebo spodní části končetin. Symptomy se obvykle objeví na podzim, kdy jsou larvy nejaktivnější. Léčba zahrnuje antiparazitární přípravky, zmírnění svědění pomocí lokálních mastí a zajištění hygieny pastvin, aby se omezilo další šíření roztočů.
Kteří koně jsou náchylní k napadení roztoči?
Koně s oslabeným imunitním systémem jsou obecně výrazně více náchylní k napadení různými parazity než koně zdraví. Tělo velmi mladých, starých, nemocných nebo stresovaných koní nedokáže vytvořit dostatečnou obranu proti útokům roztočů. Pokud je imunitní systém koně zatížen línáním, změnou stáje nebo přechodem ze stáje na pastvinu, jeho obranyschopnost je proti parazitům oslabena. Často jsou také postiženi koně s podváhou a/nebo podvyživení. Nedostatek zinku a vitaminu A způsobuje oslabení kožní bariéry, což rovněž umožňuje usazování roztočů.
Léčba je běh na dlouhou trať
Roztoči se rychle množí – čím dříve kůň podstoupí léčbu, tím lépe! Masivní napadení roztoči je třeba léčit antiparazitárními prostředky. K lokální léčbě lze použít veterinářem předepsané masti, spreje nebo speciální šampony. Roztoči, kteří se později vylíhnou z vajíček v kůži, musí být rovněž usmrceni, takže je nutné následné ošetření, aby se zabránilo opětovnému propuknutí nemoci. Vhodné je posílit imunitu koně.
Z alternativní a podpůrné léčby se doporučuje užití olejů, nejčastěji olivového nebo kokosového, jako způsob, jak roztoče udusit. Roztoči dýchají speciálními póry, které oleje ucpou. Roztoči jsou citliví na vůni levandule, tee tree, eukalyptu, máty a rozmarýnu. Oleje s výtažky z měsíčku a heřmánku mohou urychlit hojení postižených míst stejně jako zinková mast. V místech, kde je hustá srst, je potřeba ji ostříhat. Přeléčit by se měli všichni koně, kteří s postiženým koněm přicházejí do styku.
Léčba postiženého koně je však jen začátek. Protože roztoči osídlují i prostředí koně, je třeba ošetřit i všechny předměty, se kterými kůň přišel v nedávné době do styku. Je třeba vydezinfikovat pomůcky pro ošetřování a péči o koně a důkladně vyčistit box napadeného koně, který by měl ideálně zůstat po určitou dobu prázdný.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
