ŠANCE PRO SIROTKY

MVDr. Gabriela Macečková se téměř 10 let věnuje záchraně osiřelých hříbat pomocí adopce náhradní klisně a loni oslavila již 60. adoptované hříbě! To je šedesát koní, kteří navzdory osudu dostali druhou šanci. O zajímavém procesu adopce a jeho úskalích se dozvíte v našem rozhovoru.

Jak dlouho se vlastně adopcím věnujete? Kolik osiřelých hříbat jste v loňském roce zachránili?

Adopcím hříbat se věnuji od roku 2015. V sezóně 2022 se nám na klinice Equiwell Medical Center podařilo adoptovat 12 koňských sirotků. Zároveň byl tento rok unikátní v tom, že jsem oslavila šedesátou úspěšnou adopci ve své kariéře. Vtipné je i to, že jsme s naším týmem, ačkoliv to vůbec nebyl záměr, s velkou pravděpodobností zaznamenali i světový rekord, kdy jsme v rámci jednoho dne adoptovali celkem pět hospitalizovaných osiřelých hříbat. Postě se to tak sešlo. Otázkou je, jestli vůbec někdy někdo takový proces zaznamenal do Guinessovy knihy rekordů?

V čem taková záchrana hříběte spočívá?

V praxi jde o to, že každoročně má některý chovatel smůlu a z důvodu vážných poporodních komplikací (např. fatální ztráty krve, chirurgicky neřešitelné koliky aj.) přijde po porodu o klisnu. V některých kritických případech musí být klisna utracena i v delším horizontu od porodu. Vzácnější, ale možné, jsou i případy, kdy klisna svoje vlastní hřibe odmítne. Je to smutné, ale i to se stává. Pro majitele tak nastane krušné období, kdy se musí nejen vyrovnat se ztrátou klisny, ale zároveň se plnohodnotně postarat o hříbě. A to v případě novorozence znamená nejenom zajištění včasného přísunu adekvátního množství kvalitního kolostra, ale hlavně pravidelné napájení mlékem ve dne v noci, každou hodinu, což je, co si budeme nalhávat, exhaustní.

My jsme schopni mu v této nečekané situaci pomoci a hříbě adoptovat náhradní matce. Benefit adopce osiřelého hříběte náhradní matkou je dvojí. Výživný a výchovný. V praxi to znamená, že adoptivní klisna hříbě nejenom kojí, ale stará se o něj, učí ho, socializuje a ochraňuje ho ve stádě.

 Jaká klisna se může stát adoptivní matkou?

Už mám za tu dobu celkem jasně definované parametry, které musí náhradní matka splňovat. První a nejdůležitější faktor je, že klisna měla v minulosti alespoň jedno hříbě. Dále záleží na jejím charakteru. Ty, které mají zlozvyky, nebo jsou vznětlivé až agresivní, vhodné určitě nejsou.

Adoptivní matka může být i zcela zaprahlá, to nevadí, rozlaktujeme ji (ačkoli klisny se zbytkovou laktací mnohem lépe a rychleji reagují na indukční laktační protokol). Vhodné jsou i starší, v chovu již nevyužívané klisny. Vzhledem k rozdílné výšce plemen a jejich kvantitativní i kvalitativní produkci mléka řešíme i plemennou podobnost.

Využíváte k adopci klisny, které přišly o své vlastní hříbě?

Klisny, které přišly o své hříbě, nebývají paradoxně ideální kandidátky kvůli poraněné psychice ze ztráty vlastního potomka. Jen minimální procento z nich je ochotné sirotka přijmout i když je celý proces adopce provedený správně.

Jak celý proces probíhá? Můžete nám přiblížit medikaci klisny a časovou náročnost?

Celý proces adopce začíná přípravou náhradní matky. U klisny se pomocí medikace uměle nastaví laktace, což trvá orientačně týden až 10 dní. Paradoxně se v této fázi nejedná o hormonální protokol. Používá se přípravek Domperidon, který je v humánní medicíně využíván jako antiemetikum (lék proti zvracení).

Po nástupu dostatečné laktace se přistoupí k vlastní adopci, kdy klisnu pomocí hormonů provedeme porodem. Byť to zní, řekněme, zvláštně, je tomu opravdu tak. Nejprve se pomocí jednorázové aplikace hormonu navodí pomalé kontrakce dělohy, pak přijde druhá aplikace pro nástup rychlejších uterinních kontrakcí a na závěr vyvoláme Fergusonův reflex. V podstatě simulujeme průchod plodu děložním krčkem. Ve chvíli, kdy klisna „porodí“, přikládáme sirotka. Adoptováno tedy bývá do 45-60 minut.

A finanční náročnost?

Je nutné počítat s hospitalizací hříběte a 24 hodinovou péčí po dobu minimálně sedmi dní. Dále potom s terapeutickým protokolem klisny. Cena vlastního zákroku je v podstatě v celém procesu zanedbatelná. Finančně se pohybujeme kolem 40 tisíc. V Belgii, kde má adopce sirotků svůj původ, provedli srovnávací kalkulaci ceny odchovu hříběte na umělém mléce od narození až do odstavu, a cenu za adopci a odchov hříběte pod matkou. Zde jednoznačně vychází ekonomičtější varianta odchovu pod matkou. O socializaci hříběte nemluvě. Pro představu – 25 kg sušeného mléka stojí okolo 4700 Kč a v prvních měsících krmíte 2,5 až 3 balení za měsíc. Zároveň ke hříběti musí pravidelně ve dne v noci chodit majitel nebo ošetřující personál.

Jak připravujete hříbě na osvojení?

O sirotka je potřeba pečovat 24 hodin v kuse, a to po celou dobu, než je nachystána náhradní matka. Zároveň musí být hříbě bez zásadních zdravotních komplikací. Pokud je nemocné, musíme ho nejdříve stabilizovat a adopce se tím pádem odsouvá.

Jistě je rozdíl mezi kupříkladu měsíčním a novorozeným hříbětem v adopčním procesu? Jaká hříbata se adoptují nejsnáze?

Proces adopce zní samozřejmě velmi ideálně, ale má i své kritické body. Zásadní je například věk hříběte. Velmi dobře se adoptují čerství novorozenci. V případech hříbat starších jednoho měsíce je situace složitější. Zde již velmi záleží na konkrétní klisně. Taková náhradní matka musí mít výborný mateřský instinkt a cit pro hříbě. Čím je hříbě mladší, tím jednodušší je proces osvojení i z jeho strany. Jeho instinkt mu velí „zaparkovat se u vemínka a sát mléko“. Starší hříbata se můžou náhradní matky zpočátku bát a mnohdy mají i tendenci před ní utíkat. V těch okamžicích je nutný laskavý a trpělivý přístup ze strany kobyly i ošetřujícího personálu. Nejsložitější bývají případy, kdy vlastní matka nepřijala hříbě, chovala se k němu agresivně nebo mu i fyzicky ublížila. Takové sirotky se snažíme nejprve socializovat, většinou s druhým osiřelým hříbětem. Zároveň vybíráme z databáze klisnu, o které víme, že už v adopčním procesem v minulosti perfektně prošla a hříbata miluje.

Co následuje po přijetí hříběte klisnou? Kam od vás dvojice putují?

To je individuální. Ve většině případů je tomu tak, že si majitelé hříběte přejí, aby se vrátilo do domácích podmínek a vyrůstalo u nich. Praxe je bohužel taková, že ne úplně každý má v reálu opravdu vhodné podmínky pro chov a majitelé adoptivních klisen nesouhlasí s jejich přesunem do daných podmínek. To je pro nás vždy velmi složitá situace. Alternativou je převoz hříběte s matkou k majiteli náhradní klisny, popřípadě ponechání do doby odstavu v kvalitní, pro chov zařízené stáji. Já dlouhodobě spolupracuji s MgA. Petrou Toušovou ze stájí Tušovice, která disponuje perfektním zázemím pro ustájení chovných klisen a u které našla domov nejedna naše spárovaná dvojice. Dokonce i mnoho jejích vlastních chovných klisen jsou několikanásobné adoptivní maminy.

Vzpomenete se na vaši první dvojici adoptivní matka – osiřelé hříbě?

První adopci si samozřejmě pamatuji. Jednalo se o teplokrevnou kobylku, která měla před adopcí velmi vážné zdravotní komplikace. Zázrakem přežila a následná adopce byla v podstatě třešnička na dortu. Proběhla naprosto ukázkově a já se musela hodně držet, abych před ostatníma schovala, že brečím radostí.  Protokol fungoval, a to znamenalo jasnou vizi, že můžeme pomáhat i dalším sirotkům.

Jaké máte pocity, když dáváte hříbě a klisnu dohromady?

Je to velmi emotivní chvíle, při které klisny při osvojení projevují stejné chování, jako po skutečném porodu. Vítají hříbě, olizují ho, prohlížejí si ho ze všech stran. Co vám budu povídat, je to prostě boží.

Klisna si hříbě osvojí, kojí ho a ochraňuje ve stádě jako by se jednalo o jejího vlastního potomka. V prvních dnech adoptovaná hříbata pečlivě monitorujeme, zda přijímají dostatečné množství mléka. Některá se musejí v první fázi individuálně přikrmovat.

Každý chovatel chce, aby porod a následující měsíce proběhly v klidu a pohodě a hříbě zůstalo pod svou matkou až do řádného termínu odstavu. Je něco, co byste ráda vzkázala chovatelům hříbat ohledně případné adopce? Nebo i majitelům potenciálně vhodných klisen? Jak se k vám mohou hlásit?

Každému chovateli bych chtěla v prvé řadě popřát hodně štěstí. V případě, že se dostanete do situace, kdy po porodu bojujete o život klisny, myslete prosím i na hříbě. První hodiny jsou kritické i pro zdravého novorozence, ze kterého se velmi rychle, pokud mu není věnována adekvátní péče, stává také akutní pacient.

V případě, že se nepodařilo klisnu zachránit nebo klisna své hříbě odmítla, kontaktujte prosím zkušeného koňského veterináře, veterinární kliniku anebo rovnou nás, a my už vás provedeme dál. Chápu, že je zde i negativní aspekt celého procesu, a to je finanční stránka adopce. Jsou klienti, pro které je nově vzniklá situace finančně v podstatě neřešitelná. A to je pro mě a pro celý náš tým neskutečně frustrující. I přes to se ozvěte. Je možné vymyslet individuální přístup k dané situaci. Každý život má svoji cenu a má smysl dát životaschopnému hříběti šanci. V případě nouze volejte a rovnou i piště sms ve tvaru: SOS sirotek (poznámka redakce: telefonní čísla najdete pod článkem).

Majitelé potenciálně vhodných klisen požádám, aby nám posílali informace o případných adoptivních klisnách na: info@equiwell.cz. Individuálně se poté spojíme a zkusíme vymyslet ideální koncept, který by vám vyhovoval.

Adopce samotná je jen část vaší praxe. Kterým dalším oblastem reprodukce se věnujete na klinice Equiwell?

Dlouhodobě se věnuji subfertilním stavům u klisen a jejich možnému řešení. Provádíme inseminace klisen čerstvým i mraženým semenem. Dále se věnujeme andrologii, a to odběru a zpracování ejakulátu hřebců a přípravě a uskladnění mražených inseminačních dávek. Nově jsme zařadili do portfolia našich služeb i embryotransfer. A v zimních měsících, kdy není připouštěcí sezóna, probíhá na centru wellness a rehabilitace koní.

Infobox pro: SOS sirotci
Equiwell Medical Center s.r.o.
Ing. Klára Hladíková, tel.: 737 511 370
info@equiwell.cz
MVDr. Gabriela Macečková, tel.: 733 571 955