S terapeutkou Vladimírou Čerešňovou jsme si povídaly o pozitivech a negativech na tělo plynoucích z ježdění na koni. Rozhovor probíhal přímo v jejím rehabilitačním studiu v Šestajovicích u Prahy.
Vladimíra Čerešňová
- Věnuje se práci s pohybovým aparátem lidí všech věkových kategorií více než 30 let.
- Je trenérem kompenzačním, rehabilitačním i sportovním.
- Je trenérem a lektorem metody MUDr. Smíška – spirální stabilizace páteře.
- Při práci také používá Dornovu metodu a Feldenkraisovu metodu.
- Vyvinula vlastní cviky zaměřené na uvolnění a posílení problematických skupin.
- Má zkušenosti s různorodou klientelou včetně jezdců na koních.
Pojďme rovnou k věci. Jízda na koni je z pohledu fyzioterapeuta přínosný nebo škodlivý pohyb?
Jízda na koni je dle mého názoru blahodárná pro všechny lidi všech věkových kategorií. U člověka nelze oddělit fyzično od psyché, tudíž se jedná o činnost blahodárnou, téměř příjemnou – navíc v přírodě. Všimla jste si, hovořím o jízdě.
Při frekvenci 1x týdně by se tato aktivita jevila prospěšnou spíše po stránce psychické.
Pokud bychom měli hovořit o kvalitním pohybu na koni, ze kterého by mělo prospěch právě fyzické tělo, je frekvence 2x – 3x týdně ideální.
Je třeba zdůraznit, že již při frekvenci 2x týdně je žádoucí kompenzovat – protahovat svaly, které se jízdou na koni rády zkracují. Pokud tedy chcete jezdit dobře, rádi a dlouhá léta, začněte hned současně s kompenzačními cviky.
Kde je ta hranice objemu, že to tělo ještě zvládne?
Nevím, zda správně rozumím Vaší otázce. Máte na mysli jízdu na koni bez kompenzačních cvičení či zařazení jiného doprovodného kompenzačního sportu?
Jsou jezdci, kteří jezdí léta a najednou se začnou objevovat problémy, o kterých si nikdo nedomyslí, že by mohly vůbec mít spojitost s jízdou na koni. Z mých zkušeností bývají častým problémem „koňáků“ zkrácené svaly v oblasti páteře. Pokud má jezdec páteř lehce skoliotickou, mohou se zkraje objevovat například nevysvětlitelné bolesti kolen. Specialista jim často ošetřuje kolena – ale problém je jinde.
Většina jezdců je spíše nižšího veku, řekněme do 33, 35 let. Ale i padesátiletí a starší jezdci nejsou výjimkou.
To je těžká otázka. Myslíte v kolika letech se začíná s jízdou na koni, nebo v kolika se končí?
Jsou dva úhly pohledu. První je pohybová dovednost a druhá kondice, to jsou dva základní atributy.
Jsou malé děti, které se pohybují lépe než jejich o dost starší vrstevníci. Na druhé straně jsou jezdci starší, kteří, jak se říká, „dají na frak“ o často dekádu mladším kolegům.
Je to zase o každém jednotlivci. To ale platí obecně u všech pohybových aktivit. U jízdy na koni často s věkem přichází také nechci říci strach – ale opatrnost. A co se ostatního týká, obecně platí, že čím je člověk starší, tím je regenerace pomalejší. Mladý člověk se vyspí a druhý den, pokud nemá nějaká omezení, může opět skočit do sedla. S věkem se začínají ozývat staré šrámy a situace se mění. Nedá se to použít pro všechny stejně.
Tak to zkusím jinak. Za jak dlouho vyrostou „správné“ svaly?
Při správné vedení tréninku bývá zhruba po 2–3 měsících vidět pokrok na těle. Po půl roce musí být již znát zřetelný efekt na těle. Svalová paměť je 2–3 dny. Dle toho je třeba nastavit trénink. Není to ovšem pouze o jízdě. Důležité je mít tělo ve správném postavení – aby se při jízdě zapojovaly správné svaly. Je nezbytně nutné mít vyváženou stravu – to znamená mít správný přísun minerálů a vitamínů. A samozřejmě důležitý je i odpočinek.
Jak by měl vypadat odpočinek?
Tělo je stvořeno pro pohyb – je to pro něj naprostá přirozenost. Pro udržení zdraví je zásadní však udržet rovnováhu a to znamená, že neméně důležitý je odpočinek. Spánek ničím nenahradíte. Názory se různí, dnes není příliš populární, aby děti chodily včas spát.
Dle mého názoru jsme součástí přírody, a tak jak se přirozeně stmívá, aby naše tělo produkovalo hormony potřebné pro spánek, tak bychom měli uléhat ideálně kolem 22 hodiny večerní. Pozdní usínání zhoršuje regeneraci organismu, není plnohodnotná a tělo se postupně vyčerpává. Jistě, pokud jdete spát sem tam později, nic se nestane.
Co aktivní regenerace v podobě wellness. Ta je přínosná?
Velmi vhodnou regenerací je saunování, ať již užití finské sauny či infrasauny. Ideální jsou masáže, ty mohou ulevit přetíženým svalovým oblastem u jezdců.
Co trpí u jezdců nejčastěji?
Naše tělo o nás vypovídá. Pokud se podívám na aktivní „koňáky“, u většiny je to stejný vzorec. Na první pohled se jeví, že mají pouze kulatá ramena a kulatá záda. Řeknete si, že to nic neznamená, to má kde kdo.
V jejich svalovém zřetězení to ale pak vypadá asi takto:
Při aktivní, správně provedené jízdě na koni se intenzivně zapojují svaly na vnitřní straně stehen. Pokud následně nedochází k jejich protažení, rády se zkracují a v návaznosti se stahují bedro-kyčlo-stehenní svaly. Díky jejich zkrácení se pak stahuje nejprve bederní páteř, poté celá páteř. Ramena se posunou dopředu, zkrátí se prsní svaly a pomalu, kousek po kousku, dochází k deformaci těla. Zbytečně – když stačí správně kompenzovat. Jenže proč ještě něco cvičit, když už jste jezdili na koni.
Důležité je protahovat přetížené svalové skupiny.
Říkala jste, že se ramena posouvají dopředu. „Rovná záda“ jsou základem dobrého sedu. Jak jich docílit?
Naše těla trpí blahobytem. Je to dáno tím, že často a dlouho sedíme. Sedím u televize, v autě, u počítače. Všimla jsem si, že většina opěrek tlačí ramena dopředu. Takže často na koně už usedají jezdci, kteří mají kulatá ramena, dostanou pokyn narovnat se, ale ono jim to prostě nejde. Je potřeba vědomě roztahovat ramena. Odnaučovat špatné pohybové návyky a vzorce je základ a je to velmi těžké.
Kde všude ještě jezdce bolí?
Bolesti se mohou objevovat prakticky kdekoliv v těle. Každý jsme originál, každý máme svalové dysbalance v jiné části těla. Může to být páteř a to krční, hrudní či bederní, mohou se objevovat bolesti ramen, loktů či bolesti kolen a tak dále. Záleží na tom, v které části má konkrétní osoba nejslabší místo, které jízdou či špatnými pohyby přetíží.
Co krční páteř, na tu si jezdci také často stěžují?
Samozřejmě. Páteř je jako zip. Při bolestech krční páteře je většinou problém v oblasti hrudi. Je důležité brát každý problém individuálně a nezaměřovat se jen na části páteře, ale brát jí jako celek. Tedy musíte rozvolnit hrudní část páteře, poté krk a nesmíte opomenout ani bederní část. Jezdci, jak jsem již říkala, mají ramena dopředu, tedy zkrácené prsní svaly a tím jim trpí krční páteř.
Jak z toho ven?
Chybí kompenzace. Bohužel, všichni hlásí, že na to nemají čas, nebo ještě lépe, taková cvičení nás nebaví, jsou nudná. Zato pravidelné dlouhotrvající bolesti to je velká zábava a radost. Tělo vám bude sloužit jen tak dlouho, dokud to půjde.
Zda se můžu vrátit, je tady ještě jeden opomíjený aspekt způsobující nechtěné stažení. Je to strach. Když máte strach či obavy, tělo se stáhne. Stáhne se pleteň vpředu, ramena se posunou zase dopředu. Zvláště u dětí je to problém. Výuka jízdy probíhá příliš rychle, není čas, aby se děti s koňmi seznámili. Výuka by měla být postupná a respektovat možnosti začínajících jezdců. Důležitá je také příprava přímo před jízdou, aby tělo bylo na námahu připravené.
Co si pod přípravou před jízdou mám konkrétně představit?
Určitě je dobré před jízdou protáhnout nohy, protáhnout páteř. Ať je páteř připravená. To je důležité zvlášť u sedavých zaměstnání. Představte si, že sedíte 8 hodin v kanceláři, pak přesednete do auta, a pak zase pro změnu sednete na koně. Zde se navíc ještě připojí otřesy způsobené pohybem koně a terénu. Otřesy tlačí plotýnky k sobě, to je pro páteř devastující. Pro protažení páteře pomůže si lehnout a provést jednoduché dechové cvičení. Zabere 5-10 minut. Je to malá věc, ale velkého významu.
Dechové cvičení?
Dechová cvičení doporučuji všem svým klientům. Základní relaxační dechové cvičení se provádí nejlépe před spaním večer. Lehněte si na záda na podlahu – na nějakou deku, aby Vám neprostydla záda – pod týlní kost (respektive pod lebku, nikoliv pod krk) vložte srolovaný ručník (rulička cca 7 cm v průměru), položte ramena volně na zem a vytočte dlaně směrem ven. Uvolněte se a plynule dýchejte cca 15 minut. V této pozici se uvolní krční páteř, tělo a všechny klouby.
Vraťme se ke kouzelnému slovu kompenzace. Co třeba často vyzdvihované plavání?
Plavu sama ráda a plavání bych zařadila mezi hlavní lidské dovednosti. Spousta lékařů doporučuje plavání právě jako kompenzaci. Z mé zkušenosti tomu tak ale není.
Mnoho lidí neplave správně. Má hluboký ponor či plave na „paní Radovou“ – s krční páteří v křeči. Ano, voda nás nadlehčuje, určitě ulevuje kloubům. Pohyb je prospěšný, blahodárný, osvěžující, určitě pomáhá psychice. Ale já sama ho jako kompenzaci pro již přetížené svaly nedoporučuji. Ještě jsem neměla klienta, kterému by se změnil problematický stav právě plaváním. Takže plavání je vynikající relaxace, protažení, ale já bych to dostatečnou kompenzací nenazvala. Dokonce jsem se i setkala s případy, kdy aktivní plavci řeší problémy se skoliózou, i když aktivně plavou od útlého věku.
Jaké je nejlepší kompenzační cvičení. Co byste doporučila?
Klasické protahovací cviky jako upažení, předpažení, vzpažení, předklon s rukama za zády spojenýma, hluboký předklon s rukama na zemi, dřepy a předklony, dřepy ve stoje, výpady, vyvěšení a tak dále.
Určitě sem patří chůze, pokud správně chodíte. Chůze je královna pohybu! Zapojíte velké svaly, posílíte srdce. Důležitá je technika – přirozená chůze s narovnanou páteří, otevřenými rameny, uvolněnými pažemi, s nataženým krokem a bez hůlek! Nemusíte chodit rychle ani daleko, stačí kilometr. Samozřejmě běh – opět se správnou technikou – je rovněž prospěšný. Chůze působí jako skvělá kompenzace pro jezdce. Jen uvolněné tělo vám bude dlouho sloužit.
Foto: archiv Vladimíry Čerešňové
