Někteří koně se do přívěsu doslova hrnou, ale to jsou spíše výjimky. Pokud mají dobrý základ, nastupují většinou koně v klidu a pohodě. Ale najdou se i koně úzkostliví, kteří si „cestování“ a věci s tím spojené vůbec neužívají.
Nakládání koní do přívěsu může být komplikované zejména pro úzkostné a bojácné koně. Svou roli může sehrát i předešlá špatná zkušenost – často je to nakládání bez předchozího tréninku, ve spěchu, „nacpání“ dovnitř násilím nebo nepříjemná stresující jízda. A protože koně mají vynikající paměť na negativní události, snadno si spojí přepravník s něčím nepříjemným a příště se budou nakládání bránit. A i když se nic špatného v minulosti nestalo, prostě je pro ně nepřirozené do takového malého prostoru vstupovat.
Proč se koně bojí nastoupit
Koně jsou od přírody zvířata kořistní. To znamená, že jejich hlavní obrannou strategií je útěk – ne boj, ten přichází na řadu až když se utéct nedá. V divoké přírodě se museli spoléhat na své smysly, aby včas zaznamenali nebezpečí, a na rychlé nohy, aby mu unikli. Tyto instinkty si nesou dodnes, i když žijí v bezpečí stájí a pastvin.
Pro koně je úzký, tmavý nebo uzavřený prostor něčím, co vnímají jako potenciální past. Když nevidí, co je před nimi nebo za nimi, a když cítí, že nemají kam utéct, vyvolává to v nich přirozený strach.
Noční můra – přepravník
Přepravník je pro mnoho koní doslova noční můrou. Představuje kombinaci všeho, co kůň instinktivně nemá rád: je tmavý, úzký, zavřený. Kromě toho se může při nastupování houpat, klouzat nebo vydávat nepříjemné zvuky. Koně mají velmi citlivý sluch a každé dunění, cinkání nebo pískání uvnitř přepravníku pro ně může být velmi stresující. Navíc pokud uvnitř cítí pach jiných koní nebo potu, může to vyvolat další strach.
Dalším problémem je šero. Ač kůň vidí v šeru lépe než člověk, má poměrně pomalý proces adaptace oka na tmu. Při vstupu do tmavého prostoru se jeho zornička sice rychle roztáhne, ale proces tzv. „nočního vidění“, tedy aktivace tyčinek na sítnici a struktury tapetum lucidum, která odráží světlo zpět na sítnici, je pomalejší. To znamená, že zatímco člověk už v šeru „něco rozeznává“, kůň ještě téměř nic nevidí.
Jak naučit koně nebát se nastupování
Trpělivost a nekonečné množství času jsou klíči k úspěchu. Koně je potřeba nejdříve s přepravníkem seznámit. Nechte na koni, aby si sám určil tempo. Nespěchejte. Pamatujte, že každý negativní vjem má moc přepsat vše pozitivní, co se doteď událo. Je jedno, jestli učíte nastupovat koně, který s cestováním nemá žádnou zkušenost nebo napravujete koně který má za sebou nějaký negativní „cestovní“ zážitek. Níže je několik pravidel, které je vhodné respektovat.
Vždy myslete na bezpečnost vaší i vašeho koně. Používejte bezpečnostní pomůcky, nestyďte se použít přilbu. Rukavice a pevná obuv, ideálně s vyztuženou špičkou, by měly být samozřejmostí.
Všichni pomocníci musí být kvalifikovaní. Někdy je lepší, když se kolem nakládání bojácného koně nemotá příliš lidí, koně to může rozptylovat, a ještě více znervóznit. Dva pomocníci bohatě postačí.
Kůň by nikdy neměl po prvním nastoupení do přepravníku cestovat. Cesta je pro většinu koní opravdu fyzicky a psychicky náročná.
Více jsme o náročnosti cestování pro koně psali ZDE.
Při nácviku nechte nejprve koně seznámit s přívěsem. Umožněte mu, aby si přepravník prohlédl, očichal, třeba si stoupl předníma nohama i na rampu. Používejte pamlsky, chvalte, možná na rampu dejte kyblík s mrkví nebo jádrem. Motivujte koně k tomu, aby se přepravníku nebál a získal k němu důvěru. Nechte koně ať vidí, že do přepravní plochy vstupujete po rampě a zase z vyjdete ven, nebo před koněm naložte a vyložte jiného koně, který je naprosto bezproblémový.
Ideální je také koně připravovat na nasazení přepravních kamaší. Ty kryjí velkou část nohou a pro některé koně již jejich nasazení znamená stres. Pro větší pohodu koně je ale lepší oddělit učení nastupování od zvykání na transportní kamaše. S kamašemi začněte postupně – nejprve přední a zadní až klidně po nějakém čase. Kamaše koni nasaďte, projděte se s ním, můžete ho nechat chvíli s kamašemi v boxe, a zase je sundejte. Je to zdlouhavé, ale vyplatí se to.
NÁŠ TIP: Nezapomeňte také na to, že by kůň měl umět na povel zacouvat. Naprostá většina přepravníků nemá přední rampu, aby mohl kůň vykráčet dopředu, a je trochu pozdě učit koně couvat na ruce když je ve vozíku.
Jakmile je kůň klidný a přívěs „neřeší“, zkuste nastoupit. Vaše sebevědomí a rozhodnost koně podpoří. Možná bude váhat, možná se zastaví na rampě a bude přemýšlet. Nechte mu čas, ale nedovolte ztratit zájem, nenechte ho rozptýlit se okolím a dívat se jinam než do vozíku, povzbuzujte ho. Pamlsky se v takovou chvíli mnohdy stávají kontraproduktivními, nechte pamlsek až jako cílovou odměnu. Pomocník je naopak důležitý, může koně trochu podpořit zezadu.
Po nastoupení koně odměňte pochvalou i pamlskem. Určitě koně při jeho prvním nastoupení hned neuvazujte a nezavírejte, nechte ho ve vozíku chvíli stát, pochvalte ho a vycouvejte. Nastoupení zopakujte a když bude kůň v klidu, zkuste zavřít příčníky jako by byl připravený k přepravě. Můžete ho i uvázat a zkusit zavřít rampu. Případně ho nechat chvíli o samotě, ale pod dohledem, a po pár minutách ho zase v klidu vyložte. Jak rychle se do téhle fáze dostanete, to záleží na konkrétním koni.
I vykládání učte koně v klidu, někteří mají tendenci z vozíku spěchat a to není úplně bezpečné. Nejdříve ho odvažte a připněte na vodítko, uvolněte zábrany a pomalu, s klidem a beze spěchu vystupte. Pomocník jistí koně z boku rampy, aby šel rovně a nespadl na stranu.
Co může pomoci
- Přepravník můžete zaparkovat na volném prostranství. U nerozhodných koní může být pomoc zaparkovat tak, aby kůň neměl moc jinou možnost než nastoupit. Využít můžete dveří stáje, balíky slámy nebo oplocení výběhu. Vždy zkontrolujte bezpečnost zvoleného místa.
- Nakládejte na rovném povrchu. Rampa by se neměla „zhoupnout“, když se na ní kůň postaví.
- Umožňuje-li to přepravník – otevřete i podélnou přepážku – opticky prostor nebude pro koně tolik stísněný.
- Zamyslete se nad tím, aby bylo v přepravníku při nakládání dostatek světla. Můžete rozsvítit nebo postavit přívěs tak, aby do něj dopadalo přirozené světlo. Koně neradi vstupují do šera a tmy.
- Mějte nachystané dvě lonže, kterými můžete vymezit nakládací prostor, případně koně fixovat.
- Drezurní bičík může být užitečnou pomůckou v ruce nakládajícího.
- Nachystejte si kbelík s mrkvičkou či jinou dobrotou.
- Koně vždy před přepravou chraňte kamašemi a dalšími pomůckami.
- Problémové koně nakládejte s ohlávkou, přes kterou máte nasazenou uzdečku. Umožní vám to lepší kontrolu nad koněm.
- Než přijdete s koněm, mějte vše připravené. Kůň by neměl čekat, než sklopíte rampu a podobně. Do přívěsu jdete rovnou, bez váhání.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
