Malebnou podzimní krajinou projíždí početná skupina slavnostně oblečených jezdců na koních…i tak lze popsat tradiční Hubertovu jízdu, obdobu parforsního honu, klasické honební jízdy a honu. Hubertovy jízdy jsou takto pojmenované na počest svatého Huberta.
Sv. Hubert slaví svátek 3. listopadu. Světec sám žil na přelomu 7. a 8. století ve Francii a vypráví se legenda o jeho setkání s bílým jelenem se zlatým křížkem mezi parohy. Je patronem lovců, myslivců, koželuhů a také optiků nebo kovodělců. Takzvané Huberty jsou dnes často slavnostním zakončením jezdecké sezóny a zároveň i společenskou událostí. Mají mnoho specifických pravidel a zvyklostí.
Jak Hubertovy jízdy probíhají?
Fanfáry na uvítanou
Začátek jízdy v podobě slavnostního nástupu je obvykle doprovázen fanfárami lovecké trubky. Po uvítání, organizačních pokynech a nezbytném přípitku se vydají loty koní v přesně určeném pořadí do terénu, kde budou při „honu na lišku“ překonávat přírodní překážky. Na začátku Hubertovy jízdy se má připíjet levou rukou, a to z toho důvodu, že v pravé ruce jezdec drží otěže.
V terénu
„Lišku“ obvykle představuje jezdec s liščím ohonem připevněným na rameni, který se vydává do terénu jako první. Následují ho „stopaři“ se žlutými stužkami na rukávech. Za nimi se vydává na trasu plnou přírodních překážek lot slavnostně oblečených jezdců na koních s vůdcem – „masterem“ v čele. Master má zelenou šerpu. Master nejenom určuje tempo, ale během jízdy zaznamenává veškeré prohřešky jezdců svého lotu – pády jezdců, odmítnutí skoku, mezi jeden z nejhorších přestupků patří i předjetí mastera.
Přesedliště
Terénní jízda, pokud je dlouhá, může mít zhruba v polovině přestávku na přesedlání, odpočinek koní a občerstvení jezdců. Poté se pokračuje dále v sedlech po vytyčené trase. Na místo občerstvení se obvykle přepravuje i divácký doprovod. V poslední době se k tomu využívají spíše auta, dříve se jezdilo třeba i kočáry a koňskými povozy.
Halali a poslední leč
Celá jízda vrcholí závěrečným dostihem – Halali, v němž se snaží jezdci ukořistit ocas z rukávu „lišky“, nebo je liščí ocas zavěšen na předem určené místo a jezdci se jej snaží získat. Po slavnostním ukončení honu se večer schází účastníci na poslední leči – společenském posezení. Tam probíhá také soud s účastníky, kteří se prohřešili proti pravidlům.
Huberty v jezdecké společnosti stále žijí a mají nezastupitelné místo. Vychází z tradic parforsních honů a jsou upraveny do naší, ryze české podoby.
Základem pro pohodovou jízdu je nepřecenění sil a ohleduplnost.
3 tipy, jak si užít Huberta
- Nepřeceňte síly
Hubertova jízda je akce na celý den a pro zdraví a pohodu koně i jezdce je nutné nepřecenit síly, a to jak ty fyzické, tak psychické – pro mnoho koní je jízda v početné skupině velkým stresem a je zbytečné a kontraproduktivní je tomu vystavovat. Než se na konkrétního Huberta vypravíte, vždy si dobře zjistěte, jak obtížná je jízda a jaká je organizace. Zdali je tam také lot určený pro „neskokany“, nebo zda se mohou připojit i menší děti s vodiči. Komplikací může být i velký počet koní v lotu, nebo příliš dlouhá trasa. Nástrah je nepočítaně, všechny je zvažte, ať na den vzpomínáte jen a jen v dobrém. - Bezpečnost a slušnost
Použití přilby by mělo být samozřejmostí, o tom není nejmenších pochyb. Užitečná může být i bezpečnostní jezdecká vesta. K výraznému zvýšení bezpečnosti přispívá dodržování jezdeckých pravidel a slušné a ohleduplné chování jezdců. - Dodržte dress code
Jsou Huberty, kde se striktně dbá na korektní jezdecký oděv. Je to otázka úcty k tradici. Jezdci ve světlých rajtkách mají naleštěné jezdecké boty a ze sak vykukují kravatové uzly jezdeckých vázanek. Na pozvánce může být uvedeno požadované ustrojení jezdce, je nadmíru vhodné ho dodržet. Slušný, čistý úbor na takovou společenskou událost rozhodně patří.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
