Koně jsou býložravci a mají unikátní trávicí soustavu schopnou zpracovávat krmivo rostlinného původu téměř kontinuálně. I proto je důležité koně krmit často v malých dávkách.
Trávicí trakt koní je jedinečný. Stejně jako trávicí trakt přežvýkavců, kombinuje koňský trávicí trakt enzymatické a fermentační trávení, ale v jiném pořadí, než je tomu třeba u skotu. Koně vyžadují krmení co nejčastěji a v malých dávkách, jen tak jejich trávení může pracovat tak, jak má! Projdeme si trávící trakt krok za krokem.
Huba
Citlivé hmatové chlupy kolem huby koním pomáhají nahmatat a prozkoumat zdroj potravy. Horní pysk koně je neuvěřitelně silný, pohyblivý a citlivý, což mu umožňuje přesouvat potravu k řezákům. Pohyblivé pysky vytvářejí trychtýřovitý tvar, kterým nasávají vodu do huby při pití. Při pasení řezáky ukusují píci. Žvýkacími pohyby, pomocí jazyka a pevného patra je potrava dále posouvána dozadu ke stoličkám, které potravu rozmělní. Více se o anatomii koňské huby můžete dozvědět v článku Anatomie huby a udidlo.
Při žvýkání slinné žlázy vylučují sliny, které pomáhají rozžvýkanou potravu zvlhčit, aby sousto mohlo být snáze spolknuto. Sliny jsou zásadité a pomáhají tlumit kyselé prostředí v horní části žaludku. Kůň vyprodukuje asi 10-12 litrů slin denně.
Jícen a jícnový svěrač
Jícen je svalnatá trubice dlouhá přibližně 1,2-1,5 m. Jícnem se posouvá spolknuté sousto díky peristaltice. Špatně rozžvýkané sousto se může v jícnu zaseknout. Na místě jsou tedy pravidelné prohlídky zubů koně a také dejte pozor na menší jablíčka, která někdy koně chtějí polknout bez kousání. Sousto se dostane z jícnu jednosměrným svalovým prstencem skrze jícnový svěrač do žaludku. Tento svěrač je neuvěřitelně silný a koním brání ve zvracení.
Žaludek
Žaludek koně je v poměru ke zbytku trávicího traktu relativně malý. U průměrného koně je velký zhruba jako ragbyový míč a má objem asi 8-15 litrů. Vzhledem k jeho malé kapacitě se doporučuje časté krmení, protože žaludek se nemůže příliš zvětšovat. Pokud je kůň nakrmen velkým množstvím žrádla najednou, hrozí, že se nezpracovaná potrava ze žaludku dostane do tenkého střeva příliš rychle a způsobí koni potíže, například kolikové bolesti. V žaludku se začínají trávit bílkoviny a tuky. Žaludek je vystlán dvěma typy sliznice – žlaznatou a nežláznatou sliznicí. Tyto dva typy sliznice ostře odděluje anatomická struktura nazývaná margo plicatus. Jedná se o místo, které je predisponováno k výskytu žaludečních vředů. Stěny jsou pro ochranu před agresivním kyselým prostředím pokryty silnou vrstvou hlenu. V žaludku jsou vylučovány trávící šťávy a kyselina chlorovodíková, které napomáhají trávení přijaté potravy. Potrava poté projde dále přes pylorický svěrač do tenkého střeva.
Tenké střevo
Tenké střevo tvoří tři úseky: dvanáctník, lačník, kyčelník. Dochází zde k trávení cukrů, tuků a již částečně rozložených bílkovin na jednoduché látky, které procházející střevní stěnou do krve.
- Dvanáctník je dlouhý přibližně jeden metr a vylučují se do něj trávící enzymy z vývodu slinivky břišní a žluč ze žlučovodu. Kůň nemá žlučník, kde by se žluč mohla uchovávat, a proto je průběžně játry vytvářená žluč rovnou odváděna do tenkého střeva. Žluč se podílí na emulgaci tuků a připravuje je k trávení.
- Lačník má délku okolo 20 metrů a dokončuje většinu trávení pomocí enzymů. Živiny jako škrob, tuky a bílkoviny se vstřebávají přes střevní výstelku do krevního oběhu.
- Poslední částí tenkého střeva je kyčelník s délkou do jednoho metru. Slouží ke vstřebávání živin a řídí průchod potravy do tlustého střeva.
Tlusté střevo
Tlusté střevo tvoří u koní slepé střevo (caecum), velký tračník (v. colon), příčný tračník, malý tračník (m. colon). Tlusté střevo má objem kolem 80-90 litrů. Úlohou tlustého střeva je za pomocí mikroflóry zpracovat rostlinnou vlákninu – celulózu a hemicelulózu, dále odčerpáním vody zahustit zažitinu a vyloučit ji z těla koně.
- Slepé střevo
Obsah tenkého střeva nejdříve vstupuje do slepého střeva, kde dochází k hlavnímu kvašení, podobně jako v předžaludcích skotu. Protože u koní tento proces probíhá až za tenkým střevem, kde se vstřebá nejvíce živin, koně nedokážou zužitkovat vlákninu tak dobře jako přežvýkavci. Slepé střevo je dlouhé asi 1 metr a pojme až 40 l zažitiny. Slepé střevo je osídleno biliony mikroorganizmů a zde dochází k hlavnímu kvašení zažitiny. Při tomto kvasném procesu vznikají těkavé mastné kyseliny, které se vstřebávají do krve a jsou pro koně důležitým zdrojem energie. Do tlustého střeva se kromě nerozpustných cukrů, tedy celulózy a hemicelulózy, dostává i škrob a jiné živiny, které nebyly strávené v tenkém střevě. Střevní mikroflóra má zásadní význam pro rozklad vlákniny, ale je neuvěřitelně citlivá, a proto by všechny změny v krmení měly být prováděny postupně. Náhlé změny ve složení krmné dávky mohou koním způsobit problémy, jako je průjem, kolika a laminitida. Pokud se do slepého střeva dostane velké množství nestráveného škrobu, snaží se ho mikroflóra rychle rozložit, čímž vzniká kyselina mléčná. Tato kyselina mléčná může způsobit příliš kyselé prostředí, které zabíjí životně důležité bakterie a způsobuje další problémy, jako je acidóza střevní sliznice a následně může způsobit i schvácení kopyt. - Velký tračník
Následně vstupuje zažitina do velkého tračníku, který je poskládaný na sobě ve tvaru dvou podkov a několikrát mění průměr. Při kvasných procesech v tlustém střevě vznikají dva vedlejší produkty: plyn, který neustále musí ucházet ven, a teplo. Toto teplo je důležité v zimě, kdy koně takzvaně „topí senem“. Mikroorganismy dokážou vyrábět celou řadu vitamínů a aminokyselin, které jsou prospěšné. Tlusté střevo je také velkou zásobárnou vody a elektrolytů. Potrava prochází tlustým střevem pomalu – přibližně dva dny. Pokud dojde k dietní chybě, tak snadno dojde k zácpám či dokonce změnám polohy některých jeho částí, což může mít závažné zdravotní následky. - Malý tračník a konečné části trávicího traktu
Z velkého kolonu postupuje potrava do malého kolonu, kde dochází k hlavnímu vstřebávání vody, zahušťování obsahu a formují se zde výkaly – kuličky trusu. Konečník je dlouhý asi 30 cm a přechází do řitního otvoru, který vylučuje stolici ven z těla koně.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
