Kůň s mírně asymetrickými kopyty není nic neobvyklého. Pokud se však jedno kopyto svým zaúhlením výrazně liší od druhého, může se jednat o kopytní vadu. Koně se rodí s genetickými predispozicemi týkajícími se stavby a kvality kopyt, to je nesporné. Samozřejmě každý majitel může, do jisté míry, kvalitní péčí a zodpovědným přístupem stav kopyt zlepšit.
Úhel kopyta
U zdravého kopyta by měl úhel přední stěny kopyta k zemi svírat zhruba 50 stupňů. Vychýlení od tohoto úhlu může být způsobeno nevhodnou úpravou při strouhání nebo kování, ale mnohem pravděpodobněji se jedná o vrozenou dispozici kopyta. Ta se může při nevhodném strouhání a kování ještě více projevit. I nevyhovující kopytní úhel je možné změnit v delším časovém horizontu odbornou úpravou kopyt.
Při přerostlé špičce kopyta bude úhel menší než 50 stupňů. Čím ostřejší je úhel kopyta, tím více kopyto utíká před koně a tím větší zátěž nese střelka a patky koně. U výrazně ostroúhlého kopyta jsou patky nízké a podtočené, jejich rohovina a škára jsou pod velkým tlakem, mizí jejich pružnost a patky nerostou. V případě, že úhel přední stěny kopyta k zemi překračuje 50 stupňů, jedná se o kopyto tupoúhlé, špalkové. Takové kopyto má patky naopak vysoké, kopyto mívá tendence se směrem k zemi zužovat, častá bývá i vyboulená korunka. Špička kopyta a vnitřní struktury v přední části nesou velký tlak.
V obou případech je pohybový aparát koně zbytečně namáhán a časem může docházet k jeho nadměrnému opotřebení a ke kulhání.
Špalkové kopyto
Přesahuje-li úhel stěny kopyta vůči zemi 50 stupňů, může se jednat o tzv. špalkové kopyto – abnormálně vzpřímené kopyto s vysokými, staženými patkami a často výrazně vyboulenou korunkou. Špalkové nebo tupé kopyto způsobuje zkrácení hlubokého ohýbače prstu.
Špalkové kopyto mění biomechaniku kopyt koně a často vede k sekundárnímu kulhání. Postižení koně mají tendenci více dopadat na špičku kopyta. Rychlost růstu patky je zesílená ve srovnání se špičkou, což způsobuje deformaci kopytního pouzdra. Střelka, která funguje normálně jako tlumič nárazů při zatížení nohy, atrofuje. Patky se smršťují, což vede ke zvýšenému namáhání celého kopyta při nárazech, protože struktury měkkých tkání v zadní části chodidla absorbují méně energie. Náraz se přesouvá ze střelky na stěnu kopyta, která ovšem není určená k pohlcování nárazů a energie nárazu se může přenést až na kost. To může způsobit bolesti, kulhání a křivost.
Nadměrné zatížení kopyta v přední části v kombinaci se zvýšeným růstem patek má za následek ztenčení rohoviny ve špičce kopyta a na chodidle. Dospělí koně se špalkovými kopytem často trpí kulháním v důsledku ztenčených chodidel, kopytních otlaků a přetížení podpůrných vazů střelkové kosti. Častěji se u nich vyskytují i praskliny kopyt a oddělení bílé čáry. Špalková kopyta mohou vést díky abnormálnímu zatížení kopytního kloubu až ke schvácení kopyt.
Co s tím?
Léčba špalkového kopyta je pomalým během na dlouhou trať. Je potřeba podotknout, že zcela vyléčit se špalkové kopyto nedá, ale lze eliminovat negativní dopady, které má na pohybový aparát.
Základem léčby špalkového kopyta u dospělého koně je kvalitní podkovářská péče. Doporučuje se častější úprava kopyt – v intervalu 4-5 týdnů. Samozřejmostí je odpovídající výživa a denní péče zahrnující kontrolu stavu kopyta. Špalkové kopyto je díky zeslabení chodidla náchylné k prasklinám a otlakům. Je také důležité pro koně zajistit dostatek vhodného pohybu, aby kopyto mohlo zdravě růst. Špalkové kopyto sebou často nese křivost koně v podélné ose, tu je vhodné kompenzovat odpovídající prací s koněm, také lze využít masáže či fyzioterapii.
Foto a kresba: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
