ÚSKALÍ PODZIMU PRO KONĚ I JEZDCE

Zkracující se dny, nižší teploty a přibývající srážky nemají za důsledek jen žloutnoucí listí. Co přináší podzim koním a jezdcům?

Podzim představuje přechodové období, kdy se koně přizpůsobují novým klimatickým podmínkám. Toto období má významný dopad na management chovu koní. Změna je způsobena zkracujícími se dny, slabším slunečním svitem, většími srážkami a nízkými teplotami, v jejichž důsledku dochází ke stárnutí travních porostů na pastvách, zároveň dochází také ke změně druhové skladby bylin. To vše vede v důsledku ke změně poměru cukrů a vlákniny v pastvě. Konkrétně dochází ke zvýšení zastoupení celulózy, hemicelulózy, ligninu a kutinu v rostlinných pletivech na úkor cukrů. Je potřeba mít na paměti, že u mladých travních porostů může být stravitelnost organické hmoty až 90 %, ale s postupným vegetačním stárnutím klesá téměř o polovinu – asi na 40 %. Jednoduše řečeno, travní porost se v podzimním období stává pro koně hůře stravitelným. Někteří koně musí být na pastvinách přikrmováni. Chladnější období způsobuje, že jsou mnozí koně více drženi ve stájích na úkor pobytu na pastvinách či výbězích.

Ze změny managementu vyplývá hned několik úskalí:

Krmení senem

Koně jsou během podzimu a zimy krmeni především sušeným, případně konzervovaným objemným krmivem – senem nebo senáží. Dobrý majitel koně se na zimu připraví a má k dispozici dostatečnou zásobu kvalitního objemového krmiva. Pokud dostanou koně seno do výběhu, je samozřejmě nutné, aby měli k dispozici neustále dostatek čerstvé vody. Její spotřeba by měla vzrůst. Seno pochopitelně obsahuje více sušiny než travní porosty – až 85%, kdy u trávního porostu je to kolem 30%. Koně, kteří většinu dne žerou seno, proto potřebují více pít. Pro zdravé zažívání je potřeba, aby trávenina zůstala ve stejné konzistenci, a nedocházelo při přechodu z pastvy na seno k zácpovým kolikám.

Stáje a stájové mikroklima

Ve stájích je oproti volnému prostoru větší množství prachu, spor plísní a bakterií, které ohrožují dýchací trakt koně. V důsledku jejich působení se mohou rozvíjet respirační onemocnění. Začít mohou jako nevinné pokašlávání, ale skončit mohou třeba bronchitidou, nebo obávaným chronickým obstrukčním onemocněním plic. Je nezbytné zajistit ve stájích dobré větrání a proudění vzduchu, zbytečně nevířit prach (například při zametání nebo manipulaci s objemnými krmivy a stelivem), zkrmovat jen kvalitní seno bez plísní, a celkově dodržovat základní zásady stájové hygieny. Pozor je třeba dávat i na prašné povrchy v jezdeckých halách, kde koně tráví v této časti roku daleko více času, než přes léto. Pro posílení dýchacích cest a volné dýchání lze koním nabídnout krmivo obohacené o bylinky, bylinky samotné, nebo bylinné čaje. O dušnosti a bylinkách vhodných k léčbě jsme psali v článku  Dušnost – nemoc, která zůstane.

Zimní srst a stříhání

Koně se před zimou chrání zimní srstí. Proces línání je nastartován již během zkracujících se letních dní, avšak v pokročilém podzimu ho jezdci na svých koních pocítí nejvíce. Koně se na podzim v důsledku hustější a delší srsti více potí, po práci dlouho schnou (často to mohou být v plné zimní srsti i hodiny, než je kůň úplně suchý), takže ztrácí teplo a s ním energii potřebnou k regeneraci. V listopadu a prosinci jsou někteří koně natolik chlupatí, že se mnoho jezdců rozhodne své koně ostříhat (odkaz na článek). Rychlá ztráta poměrně velké části srsti představuje pro koně teplotní šok, ale samozřejmě záleží na zvoleném střihu. Používání vhodné deky je nutností u koní se střihem na větší části těla, u koní s kompletním střihem je důsledné dekování naprostou nutností.

Kopyta a spěnky

Podzimní plískanice přináší do po celé léto prašných výběhů bláto. Koně trávící čas ve výběhu mnohdy stojí u branky v rozšlapaném blátě a čekají, až se budou moci vrátit do stáje k senu. V takových podmínkách značně trpí kopyta a spěnky. Koně jako zvířata suchých stepí jsou připravena se pohybovat po tvrdém, suchém podkladu. Rozměklý bahnitý povrch škodí hned dvakrát: jednak kopytní rohovině, která je rozmáčená a měkká. Snadno může dojít k jejímu poškození, proniknutí patogenních mikroorganismů kopytní stěnou a vzniku abscesu v kopytě. A také se v blátivých podmínkách zvyšuje riziko vzniku bolestivých podlomů (článek o podlomech si můžete přečíst ZDE). Měkký podklad, do kterého se koně boří a kloužou po něm, také není ideální pro klouby, šlachy a pohybový aparát.

Omezený pohyb

Většina koní má během chladné části roku z důvodu kratší doby strávené na pastvině nebo ve výběhu méně pohybu. Koně jsou zrozeni pro pohyb a pohyb je jejich základní potřebou. Dokonce tak základní, že pohyb umožňuje koním žít. Ne, není to nadnesené, koně se potřebují pohybovat, aby dobře fungoval jejich trávicí trakt a pohyb je také důležitý pro správnou funkci a zdravý růst kopyt.

Energie na rozdávání

Samozřejmě s ochlazením a změnou režimu má hodně koní trochu více energie, než by bylo vhodné. Pokud se to týká i toho vašeho miláčka, zvažte úpravu krmné dávky na nějakou nízkoenergetickou – příliš nakrmený kůň může být nebezpečný nejen svému okolí, ale i sám sobě.

A v neposlední řadě – ani jezdcům se nevyhýbají bacily a nemoci. Je na uvážení každého, jestli půjde nebo nepůjde jezdit. Někdy je lépe den, dva vynechat a dovolit tělu se vyléčit a pak být zase fit, než jezdit za každou cenu den co den. Zkuste se třeba domluvit s kolegou ze stáje na vzájemné výpomoci.