Voltižní jezdci jakoby popírali zákony fyziky – lehce se vyhoupnou na hřbet cválajícího koně, udělají salto a přistanou na ramenou spolujezdce. Jejich cvičební místo je minimální a navíc se stále pohybuje! Voltiž je často popisována jako gymnastika nebo tanec na koni. A stejně jako tyto disciplíny je mnohdy považována spíše za umění než sport v pravém slova smyslu.
V roce 1983 se voltiž (anglicky vaulting) stala jednou z disciplín uznaných Mezinárodní jezdeckou federací FEI. Voltiž byla také na Olympijských hrách a má i svoje mistrovství světa. Voltižní jezdci musí hodiny a hodiny cvičit nejen akrobacii, ale věnovat se i kondici celkově. Voltižní ježdění je sport, o tom není pochyb! Ale ve své zjednodušené podobě může sloužit také jako terapie pro děti a dospělé s poruchami rovnováhy či pozornosti, je vhodnou terapií pro osoby mající problémy s hrubou motorikou, nebo v sociální oblasti. Paravoltiž je vhodná pro hendikepované jezdce a je pokračováním hiporehabilitačního ježdění.
Sportovní voltiž
Ve voltiži je možné soutěžit v kategorii jednotlivců, dvojic a skupin. Děti závodí v kroku, junioři a senioři cvičí na koni ve cvalu. Voltižní kůň se pohybuje na kruhu o průměru minimálně 15 metrů a je veden lonžérem.
Soutěže ve voltiži se sestávají z povinných a volných cviků a technické sestavy doprovázené hudbou. Každá kategorie je rozdělená dle věku cvičenců a má určený počet povinných cviků: náskok, základní sed s upažením, holubička nebo váha, mlýn, střih, stoj a odskok. Každý cvik je ohodnocen známkou na škále od 0 do 10. Kůň je rovněž hodnocen – posuzuje se mj. kvalita a pravidelnost jeho chodu a spolupráce s lonžérem.
Voltižéři taktéž soutěží ve volných sestavách. Součástí volné sestavy jsou náskoky v mnoha provedeních, nejrůznější cviky prováděné v mnoha směrech a na různých částech těla koně, stojky na rukou, kleky, stoje, výskoky a pohyby ve vzduchu jako je třeba salto nebo flik. Ve skupinách mohou být na koni až tři cvičenci najednou, kteří se navzájem nesou nebo zvedají a předvádějí tak dechberoucí cviky, kdy nejlehčí cvičenec se ocitá ve výšce až 5m. Posuzuje se choreografie a technické provedení cviků, jejich obtížnost, vzhled a do úvahy se také bere ohled na koně, jehož spolupráce se opět hodnotí. Volná sestava je vždy předvedena v daném časovém úseku, jeho překročení se penalizuje srážkou bodů.
2000 let vývoje voltiže
Dnešní název „voltiž“ pochází z francouzského „La Voltige“. Používá se od období renesance, kdy se jednalo o formu armádního jezdeckého výcviku a obratnostního cvičení pro jezdce. Avšak kořeny voltiže můžeme hledat ve starodávných Římských hrách – jejich součástí bylo i vystoupení akrobatů na cválajícím koni. Jiní historici se domnívají, že počátky voltiže je potřeba hledat na starověké Krétě, kde své umění předváděli tanečníci s býky, kteří hřbety býků údajně přeskakovali. Každopádně můžeme říct, že lidé už přes 2000 let předvádějí na hřbetě koní (nebo býků) různé akrobatické prvky.
Renesanční a středověké dějiny obsahují četné zmínky o cvičení na koni. Nová epocha voltižního ježdění se podle historických pramenů započala v roce 1509 díky vojenskému veliteli a učiteli šermu Pietro Montimu. Ten žil na konci 15. století v Miláně, osobně se znal s Leonardem da Vincim a, jak v té době bylo zvykem, sepsal několik pojednání o šermířství a také výcviku jezdců. Právě jeho pojednání se stala základními pilíři výcviku té doby.
Významným mezníkem pro voltiž byl rok 1766, kdy otec moderního cirkusu Philip Astley zařadil koně a cvičení na jeho hřbetě právě do cirkusového umění. Posléze však Angličan Andrew Ducrow zkombinoval jezdecké umění s tancem a herectvím a voltiž se přesunula pod cirkusové šapitó. Nicméně, moderní voltiž se vyvinula v poválečném Německu jako iniciativa, jejímž cílem bylo přivést děti k jezdeckému sportu.
V roce 1920 byla voltiž zařazena i mezi olympijské sporty. Avšak ve voltiži se soutěžilo pouze na olympiádě v Antverpách právě v roce 1920, individuální i týmové zlato si odnesli Belgičané. Ale nebylo to poslední představení voltiže na největší sportovní události, v letech 1984 a 1996 byla voltiž prezentována na olympijských hrách jako ukázkový sport. Od roku 1990 je voltiž také součástí Světových jezdeckých her. První soutěž Světového poháru ve voltiži se konala v Lipsku ve dnech 29.-30. dubna 2011.
Foto: archiv Karolíny Pachotové, Voltiž Duha, z. s.
